Tématem letošního Dne Země jsou klimatické změny. I jeho oslavy ale poznamemenala pandemie koronaviru, a akce se proto přesunula na internet. Organizátoři připravili celodenní on-line vysílání, jehož se zúčastní mimo jiné papež František. Podnětem pro Den Země se stala přesně před padesáti lety mnohamilionová demonstrace v USA. Od roku 1990 si ho připomíná i Česko.
„Klimatické změny představují největší výzvu pro budoucnost lidstva a pro život podporující systémy, které činí náš svět obyvatelným,“ píší organizátoři letošního Dne Země.
„Na konci roku 2020 se očekává, že státy zvýší své závazky vůči pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Nyní nastal čas, aby občané vyzvali k větším globálním ambicím při řešení naší klimatické krize,“ pokračují. Pokud podle nich státy nezvýší své usilí, „posíláme současné a budoucí generace do nebezpečné budoucnosti“.
Také generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval státy, aby svými ekonomickými opatřeními, kterými reagují na pandemii koronaviru, přispěly i k boji proti klimatickým změnám. Pandemii sice označil za největší výzvu, které svět čelí od druhé světové války, dodal ale, že Země stále čelí ještě hlubší krizi, a to té klimatické.
„Koronavirus má přímé a děsivé dopady. Ale je tu další velká hrozba. Probíhající krize životního prostředí. Biodiverzita se prudce zmenšuje a změny klimatu dosahují stádia, ze kterého nebude návratu,“ uvedl Guterres.
Podle šéfa Spojených národů je krize příležitostí, jak s obnovou průmyslu přejít na ekologičtější cestu. COVID-19 podle něj opadne, ohrožené životní prostředí ale zůstane.
Diskuze i 24 konkrétních kroků
Kvůli pandemii se letošní Den Země připomíná především on-line. Součástí oficiálního programu je mimo jiné celodenní vysílání, do kterého se zapojí i papež František či američtí politici John Kerry, Al Gore nebo Elizabeth Warrenová.
Organzátoři také vyhlašují každou hodinu po celý den akci, kterou mohou lidé pro zlepšení životního prostředí a pro zvýšení povědomí o ekologických problémech následovat. Účastníky vyzývají třeba k monitoringu a sdílení údajů o kvalitě vzduchu, sázení stromů či nastartování diskusí o klimatu na místní úrovni.
Na začátku bylo dvacet milionů demonstrantů
Den Země je výsledkem kampaně, kterou chtěli 22. dubna 1970 demonstranti v USA prosadit přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí a prosadit tyto otázky do politické diskuse. Na různých místech Spojených států se tehdy shromáždilo na dvacet milionů lidí, kteří požadovali zdravější životní prostředí.
S myšlenkou masového ekologického happeningu přišel senátor Gaylord Nelson, který se dlouhodobě snažil dostat ekologii na stůl politiků a v USA mimo jiné přispěl k zákazu pesticidu DDT či bojového plynu agent orange. „Chtěl svolat demonstraci dost velkou, aby otřásla vládu a probudila ji z letargie. A hnutí mladých to před padesáti lety dokázalo,“ připomněla jeho dcera Tia Nelsonová.
V roce 1970 se Nelson spojil s aktivistou Danielem Hayesem, který pak v dubnu zkoordinoval akci tisíců vysokých škol a univerzit ze všech koutů USA. Happeningům tehdy přála doba – každou chvíli se někde protestovalo proti konzumní společnosti, establishmentu či válce ve Vietnamu.
Akce, během níž organizátoři volali mimo jiné po využívání obnovitelných zdrojů energie, recyklování odpadů či odstranění chemikálií ničících ozonovou vrstvu, splnila svůj účel.
Již v prosinci 1970 vznikla americká Agentura pro životní prostředí (EPA) a v 70. letech se podařilo prosadit v Kongresu několik ekologických zákonů či výrazných legislativních úprav (například v zákoně o čistotě ovzduší či o ochraně ohrožených druhů).
Přitom doma ve Spojených státech se stále hnutí potýkalo s odporem. „Americký příspěvek na ochranu životního prostředí je nulový. A nepřišel jsem se za to omlouvat,“ uvedl třeba v červnu roku 1992 tehdejší americký prezident George Bush starší.
Na půdě OSN od roku 1971
Nicméně Nelson a Hayes nebyli první, kdo zorganizoval svátek modré planety. Již v roce 1970 uspořádalo 21. března v den jarní rovnodennosti San Francisco a několik dalších amerických měst Den Země.
Za touto iniciativou stál organizátor mírových kampaní z 60. let Američan John McConnell, který už v roce 1969 oslovil UNESCO s nápadem slavit Den Země a týž rok navrhl vlajku planety Země (její satelitní snímek na modrém pozadí), jež se používá dodnes.
Až v roce 1971 se mu ale podařilo prosadit tento svátek na půdě OSN, která si ho poprvé připomněla 20. března 1971.
V následujících letech se oslava Dne Země šířila do celého světa. Masového rozměru nabyla v roce 1990, u příležitosti 20. výročí amerického Dne Země, kdy se k oslavě tohoto svátku připojilo na 200 milionů lidí ve 140 zemích světa, včetně Československa, a poprvé se zapojila například i Čína.
Globální akce tehdy mimo jiné pomohla připravit veřejné mínění na první Summit Země, který se konal v Riu de Janeiro o dva roky později.
Cesta ke Kjótskému protokolu
První mezinárodní konference o životním prostředí pod hlavičkou OSN se konala v červnu 1972. Již na ní byla zmíněna hrozba globálního oteplování, ale přijaty byly jen zásady a doporučení.
Díky ní byl vytvořen Program OSN pro životní prostředí (UNEP), koordinující ekologické aktivity OSN, 5. červen se stal Světovým dnem životního prostředí. Druhá ekologická konference OSN se konala až za 16 let v Oslu.
Bezprecedentní akcí byla třetí ekologická konference OSN – Summit Země, na němž se v červnu 1992 v Riu de Janeiro sešlo 108 šéfů států a vlád (zastoupeno bylo 172 zemí). Výsledkem byl i akční program Agenda 21, konvence o biodiverzitě či Rámcová konvence OSN o změnách klimatu, která ale ještě nestanovila závazné limity pro snižování emisí.
Ty určil v roce 1997 Kjótský protokol, který ale neratifikovaly mimo jiné USA, protože by „poškodil jejich hospodářství“ a protože se k závazku snižování emisí nepřipojila Čína ani Indie. Právě USA a Čína jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. Například Kanada od protokolu odstoupila.
Kjóto nahradila pařížská dohoda
Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů nakonec vstoupil v platnost v roce 2005. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do letošního roku, nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
Podle nové dohody, která byla uzavřena na konferenci ve francouzské metropoli v prosinci 2015, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.
Během roku si lidé připomínají řadu dalších svátků spojených s ochranou životního prostředí, například Světový den vody (22. březen), Mezinárodní den biodiverzity (22. květen), Světový den boje proti rozšiřování pouští a suchu (19. červen) či Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy (16. září). Letošní rok vyhlásila OSN Mezinárodním rokem biodiverzity.
