New York - Valné shromáždění OSN dnes v New Yorku zahájí mezivládní jednání o reformě Rady bezpečnosti. Mezi 192 státy OSN převažuje obecný souhlas, že patnáctičlennou radu, jejíž sestava vychází z rozložení sil po druhé světové válce, je třeba rozšířit a přizpůsobit realitě 21. století. Neočekává se, že by jednání mohlo přinést rychlý výsledek, především kvůli regionální rivalitě i zjevné nechuti současných pěti stálých členů rady s právem veta přijít o výsadní postavení.
Rada bezpečnosti je nejmocnější institucí OSN, která má právo uvalovat sankce a vysílat do konfliktních oblastí světa mírové jednotky. Diskuse o její reformě trvají déle než 15 let. Rada bezpečnosti je kritizovaná, že neplní své základní funkce při ochraně a prosazování míru a že nerozhoduje demokraticky. Na světovém summitu OSN v roce 2005 se státníci shodli, že změny by měly Radu bezpečnosti učinit reprezentativnější, účinnější a transparentnější. K tomuto obecnému požadavku ale přistupují jednotlivé státy a regiony různě. Z řady plánů na rozšíření rady a úpravy hlasovacích práv zatím žádný nemá převažující podporu.
Rada bezpečnosti se od roku 1965 skládá z pěti stálých členů s právem veta, jimiž jsou Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy, a z deseti nestálých členů volených vždy na dva roky tak, aby byly zastoupené jednotlivé světové regiony.
Reformních návrhů je spousta
Před čtyřmi lety přišly Brazílie, Indie, Japonsko a Německo, které vystupují jako Skupina čtyř (G-4), s návrhem, aby se rada rozšířila z 15 na 25 členů. Počet stálých křesel by se zvýšil o šest, ovšem bez práva veta. Dvě místa by přitom patřila africkým zemím, které dosud mezi stálými členy nemají zastoupení. O čtyři místa by se rozšířil i počet nestálých členů. Státy G-4 jsou považovány za horké kandidáty na stálé členství. Tuto variantu podporuje také Česká republika.
Proti růstu počtu stálých členů ovšem vystupuje skupina států v čele s Itálií a Pákistánem, která prosazuje rozšíření rady o deset nestálých členů. Smyslem tohoto návrhu je poskytnout při světovém rozhodování příležitost k většímu zastoupení malým a středním zemím nebo i kontinentům.
Se svým návrhem přišla také Africká unie, podle níž by se počet stálých členů měl rozšířit o šest, ovšem s právem veta. Celkem by rada měla mít 26 členů. Německo a Kypr loni předložily návrh na rozšíření o sedm členů - po dvou z Afriky a Asie a po jednom z Latinské Ameriky, západní Evropy a východní Evropy. Francie a Británie podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho budou v zájmu překročení mrtvého bodu usilovat o dočasnou reformu. V jejím rámci by stálé křeslo měly dostat po jednom Afrika a Latinská Amerika, přičemž o členství Indie, Japonska a Německa by se mohlo dále diskutovat.
Spojené státy podporují stálé členství Japonska a případně dalších států, které ovšem nejmenovaly. Rusko a Čína verbálně reformu schvalují, ale zjevně jim vyhovuje současný stav. Evropská unie vzhledem k rozdílným zájmům a návrhům svých členů společné stanovisko k rozšíření Rady bezpečnosti nemá.
