Gdaňsk - Na Westerplatte začaly v noci na 8. května oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Právě na tomto gdaňském poloostrově padly v roce 1939 během útoku nacistického Německa na Polsko první výstřely konfliktu. Na půlnoční pietu na sever Polska dorazil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, předseda Evropské rady Donald Tusk nebo český prezident Miloš Zeman. Na úvod promluvil jeho polský protějšek Bronislav Komorowski.
Komorowski připomněl, že pro Poláky znamenal mír konec německé okupace, posunutí hranic země na západ a také polohu na špatné straně železné opony mezi komunistickým Východem a demokratickým Západem.
Půlnoční oslavy u památníku se zúčastnili i zástupci Visegrádské čtyřky či pobaltských zemí, do Gdaňsku ale nedorazily politické špičky Západu.
Půlnočnímu pietnímu aktu předcházela konference s historiky v Gdaňsku. Pan Ki-mun prohlásil, že Evropská unie a OSN vznikly v reakci na tragédie druhé světové války, aby se válečné hrůzy již nikdy nemohly opakovat. Stejný názor vyslovil ukrajinský prezident Petro Porošenko, který zároveň varoval před obdobným válečným konfliktem. „Musíme mít ponaučení z historie na paměti i v 21. století, kdy se má země stala obětí agrese. Kupodivu jsme svědky pokusů o ústupky agresorovi. Ukrajina plně respektuje dohody z Minsku, ale útočník na Donbase dále stupňuje svou činnost,“ řekl Porošenko o vyhrocené situaci na východní Ukrajině.
Baltský poloostrov Westerplatte považuje Polsko za symbol svého vzdoru proti nacistické invazi, která oficiálně začala 1. září 1939 časně ráno palbou německé bitevní lodě Schleswig-Holstein na tamní vojenské zařízení. Polská armáda neměla reálnou šanci silnějšího protivníka porazit. Od počátku citelně trpěla tím, že se jí nepodařilo dokončit mobilizaci, a tudíž nedisponovala plným stavem mužstva. Zároveň byla slabší i v řadě dalších ukazatelů, zejména v počtu tanků. Proti 39 divizím polské armády se postavilo 60 divizí německých, 33 ruských a tři slovenské. Přesto Poláci poloostrov proti značné přesile bránili sedm dní.
V Evropském centru Solidarity, muzeu poblíž gdaňských loděnic, se vpodvečer před začátkem oslav sešli významní politici evropských zemí včetně Miloše Zemana. Účast na dvoudenní konferenci přislíbil také bývalý německý prezident Horst Köhler, francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian či slovenský premiér Robert Fico. Stěžejním bodem setkání je především debata historiků nejen o samotných událostech války, ale i poválečném vývoji v jednotlivých státech.
Moskvě navzdory
Varšava se rozhodla pořádat vlastní oslavy konce války bez ohledu na to, že od pátku se podobné ceremonie konají v Moskvě. Vznikla tím politická roztržka mezi Polskem a Ruskem. Komorowski tento týden v jednom z rozhovorů prohlásil, že 2. světová válka východní Evropě nepřinesla svobodu, protože se tamní státy „musely proti své vůli podrobit“ Sovětskému svazu.
Polská prezidentská kancelář se přesto snaží tlumit emoce a tvrdí, že pozvání evropských státníků do Gdaňsku nemíří proti Moskvě. Má podle ní spíš ukázat evropské sebevědomí a hlavně schopnost podívat se na druhou světovou válku objektivně. „Tohle setkání není testem toho, kdo je přítelem Polska a kdo ne. Jde o společnou reflexi evropské historie,“ uvádí Komorowski.
Takovým argumentům ale Moskva příliš nevěří. Druhá světová válka je pro ni důležitou událostí, ve které Sověti ztratili přes 20 milionů lidí. Ruský prezident i šéf diplomacie už nejednou varovali, že jde o pokusy přepsat nejen dějiny druhé světové války, ale i přehodnotit její výsledky. Ze vzpomínek na Velkou vlasteneckou válku ale Moskvě často vypadávají léta 1939-41, kdy byl Sovětský svaz spojencem Hitlera. Stalin tehdy obsadil Pobaltí a v okolí Katyně povraždil tisíce zajatých polských důstojníků. Současná ruská vláda toto období označuje za historickou nutnost.
