Praha/Berlín/Washington - Oslavy premiéra Topolánka, rozpaky nad nejasností dohody mezi ČR a USA i upozorňování na ostrou ruskou reakci nabídl svým čtenářům světový tisk. Nejkladněji o včerejším podpisu česko-americké smlouvy píše slovenský deník Sme. "I kdyby vláda Mirka Topolánka do řádných či předčasných voleb v Česku už nic dalšího neudělala, krok do dějin učinila už úterním podpisem smlouvy o radaru," píše Sme na své internetové stránce.
Oslavy i rozpaky světového tisku nad českým radarem
Deník zároveň dodává, že nástrahou, za niž si vláda může trochu sama, jsou turbulentní poměry v samotné koalici i v parlamentu a také výhrůžky nejsilnějšího opozičního lídra, že po nástupu k moci smlouvu s USA vypoví.
Přirovnání dokumentu k Marshallovu plánu, jehož použil Topolánek, je snad trochu nadnesené, avšak dobře vystihuje jádro obrovského zápasu, který se o umístění radaru v Česku vede, píše Sme. Podstatou sporu je vytvoření užší spojenecké vazby na USA, neboli základny na vlastním území jako dodatečného „plus“ bezpečnostní garance nad rámec NATO, jehož budoucnost je nejistá. Všechno ostatní je vata a bublina, napsal Sme.
Time: Moskva střílí slovní rakety
Po podpisu smlouvy o radaru vystřelila Moskva po Washingtonu „nejnovější slovní raketu“, napsal ve svém internetovém vydání časopis Time. "Za dvacet let od pádu Sovětského svazu zpomaluje ruský propad do mezinárodní bezvýznamnosti pouze jaderný arzenál - a v poslední době růst cen ropy, což umožňuje Rusku začít vystupovat ze své post-supervelmocenské deprese, uvedl Time.
„Na čem skutečně záleží, není to, co jeden nebo druhý dělá, nebo co říkají Rusové, ale to, co dělají Íránci. Čím více se věří, že Teherán má jadernou zbraň, tím se evropský štít podle představitelů Pentagonu stává nevyhnutelnějším,“ napsal Time.
Podle listu The New York Times česko-americká dohoda nebude bez problémů. „Nezaručuje, že radarový systém bude postaven okamžitě nebo že příští americká administrativa u projektu setrvá,“ podotkl.
Der Standard: Štít pro uspěchané
Za sporný projekt, který znepokojuje nejen Rusko, ale i české sousedy, označuje dnes shodně americkou radarovou základnu v České republice rakouský tisk. Úternímu podpisu česko-americké dohody věnuje značnou pozornost. Vesměs připomíná negativní ruskou reakci a také trvající váhání Polska. Všechny listy také připomínají, že v Česku jsou stále proti základně asi dvě třetiny veřejnosti.
Samostatný komentář pod titulkem Štít pro uspěchané věnuje události deník Der Standard. Zdůrazňuje v něm, že „krátce před koncem svého funkčního období si americká vláda na Česku vymohla umístění radarového systému, což dokazuje, že Bushův kabinet až do poslední chvíle trvá na svém uvažování ve stylu přítel-nepřítel“.
Tohoto myšlení využívají Poláci, kteří se snaží vynutit si na Američanech miliardovou modernizaci polského vojenského letectva, protože jsou si dobře vědomi toho, že George Bush je ochoten za raketovou obranu ve východní Evropě zaplatit prakticky jakoukoli cenu, píše dále Der Standard.
„Autor komentáře také ironicky připomíná, že raketa z Íránu by Vídeň mohla zasáhnout během šestnácti minut, ale Rakušané se něčeho podobného nemusejí obávat, protože je chrání jejich neutralita,“ přibližuje text zpravodaj ČT Jan Moláček.
Die Welt: Obama by mohl Bushovy plány přehodnotit
Deník Die Welt vyzdvihuje i skutečnost, že Česku zjevně přestala vadit nejistota ohledně dohody mezi Varšavou a Washingtonem o umístění raketové základny v Polsku. „Před měsíci se ještě hovořilo o tom, že v případě polského 'ne' by se musel znovu rozvážit i radar v Česku,“ napsal Die Welt. Deník také naznačuje, že definitivní ratifikace smlouvy je nejistá v Česku i v USA, kde se musí vyčkat na výsledek blížících se prezidentských voleb. „Existují náznaky, že možný prezident Barack Obama projekt přehodnotí,“ upozorňuje Die Welt.
Deník Berliner Zeitung v komentáři napsal, že ve sporu o protiraketovou obranu nejde o jeden radar, deset raket a pár stovek milionů dolarů nákladů. Také prý nejde o to, zda Moskva plány smí, nebo nesmí překazit. Diskuse by se podle deníku vycházejícího v německé metropoli měla týkat zásadních otázek bezpečnostní politiky. „V 80. a 90. letech se vytvořil konsenzus, že svět se stane bezpečnějším jen odzbrojením, nebo alespoň kontrolou zbrojení. Bushovo rozhodnutí pro raketovou obranu, jež mimochodem učinil už na počátku svého neblahého prezidentství, je návratem k iluzi 60. let minulého století,“ podotkl Berliner Zeitung.
Gazeta Wyborcza: Tusk vytváří dojem, že s USA nechce jednat
Česko už smlouvu se Spojenými státy o umístění části americké protiraketové základny má a šance na umístění druhé části štítu v Polsku rostou, míní polský tisk. Většina Čechů však americký radar nechce, dodává. Gazeta Wyborcza napsala, že česká vláda vnímá smlouvu o radaru jako historickou událost, zatímco samotní Češi jsou značně skeptičtější. Podle deníku je Praha zároveň znepokojena rozhovory, které vede Varšava. „Vzniká dojem, že vláda premiéra Tuska sází na EU a nejeví zájem o smlouvu s Američany,“ řekl podle deníku vysoce postavený český diplomat.
List Dziennik připomíná, že americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová řekla, že radar v Česku bude užitečný i bez raket v Polsku. Nicméně šance na dohodu Washingtonu a Varšavy podle deníku Rzeczpospolita rostou. Spojené státy už mají smlouvu s Českem a americký republikánský kandidát na prezidenta John McCain ujistil polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, že polské požadavky podpoří.