Oslavy i rozpaky světového tisku nad českým radarem

Praha/Berlín/Washington - Oslavy premiéra Topolánka, rozpaky nad nejasností dohody mezi ČR a USA i upozorňování na ostrou ruskou reakci nabídl svým čtenářům světový tisk. Nejkladněji o včerejším podpisu česko-americké smlouvy píše slovenský deník Sme. "I kdyby vláda Mirka Topolánka do řádných či předčasných voleb v Česku už nic dalšího neudělala, krok do dějin učinila už úterním podpisem smlouvy o radaru," píše Sme na své internetové stránce.

Deník zároveň dodává, že nástrahou, za niž si vláda může trochu sama, jsou turbulentní poměry v samotné koalici i v parlamentu a také výhrůžky nejsilnějšího opozičního lídra, že po nástupu k moci smlouvu s USA vypoví.

Přirovnání dokumentu k Marshallovu plánu, jehož použil Topolánek, je snad trochu nadnesené, avšak dobře vystihuje jádro obrovského zápasu, který se o umístění radaru v Česku vede, píše Sme. Podstatou sporu je vytvoření užší spojenecké vazby na USA, neboli základny na vlastním území jako dodatečného „plus“ bezpečnostní garance nad rámec NATO, jehož budoucnost je nejistá. Všechno ostatní je vata a bublina, napsal Sme.

Time: Moskva střílí slovní rakety

Po podpisu smlouvy o radaru vystřelila Moskva po Washingtonu „nejnovější slovní raketu“, napsal ve svém internetovém vydání časopis Time. "Za dvacet let od pádu Sovětského svazu zpomaluje ruský propad do mezinárodní bezvýznamnosti pouze jaderný arzenál - a v poslední době růst cen ropy, což umožňuje Rusku začít vystupovat ze své post-supervelmocenské deprese, uvedl Time.

„Na čem skutečně záleží, není to, co jeden nebo druhý dělá, nebo co říkají Rusové, ale to, co dělají Íránci. Čím více se věří, že Teherán má jadernou zbraň, tím se evropský štít podle představitelů Pentagonu stává nevyhnutelnějším,“ napsal Time.

Podle listu The New York Times česko-americká dohoda nebude bez problémů. „Nezaručuje, že radarový systém bude postaven okamžitě nebo že příští americká administrativa u projektu setrvá,“ podotkl.

Der Standard: Štít pro uspěchané

Za sporný projekt, který znepokojuje nejen Rusko, ale i české sousedy, označuje dnes shodně americkou radarovou základnu v České republice rakouský tisk. Úternímu podpisu česko-americké dohody věnuje značnou pozornost. Vesměs připomíná negativní ruskou reakci a také trvající váhání Polska. Všechny listy také připomínají, že v Česku jsou stále proti základně asi dvě třetiny veřejnosti.

Samostatný komentář pod titulkem Štít pro uspěchané věnuje události deník Der Standard. Zdůrazňuje v něm, že „krátce před koncem svého funkčního období si americká vláda na Česku vymohla umístění radarového systému, což dokazuje, že Bushův kabinet až do poslední chvíle trvá na svém uvažování ve stylu přítel-nepřítel“.

Tohoto myšlení využívají Poláci, kteří se snaží vynutit si na Američanech miliardovou modernizaci polského vojenského letectva, protože jsou si dobře vědomi toho, že George Bush je ochoten za raketovou obranu ve východní Evropě zaplatit prakticky jakoukoli cenu, píše dále Der Standard.

„Autor komentáře také ironicky připomíná, že raketa z Íránu by Vídeň mohla zasáhnout během šestnácti minut, ale Rakušané se něčeho podobného nemusejí obávat, protože je chrání jejich neutralita,“ přibližuje text zpravodaj ČT Jan Moláček.

Die Welt: Obama by mohl Bushovy plány přehodnotit

Deník Die Welt vyzdvihuje i skutečnost, že Česku zjevně přestala vadit nejistota ohledně dohody mezi Varšavou a Washingtonem o umístění raketové základny v Polsku. „Před měsíci se ještě hovořilo o tom, že v případě polského 'ne' by se musel znovu rozvážit i radar v Česku,“ napsal Die Welt. Deník také naznačuje, že definitivní ratifikace smlouvy je nejistá v Česku i v USA, kde se musí vyčkat na výsledek blížících se prezidentských voleb. „Existují náznaky, že možný prezident Barack Obama projekt přehodnotí,“ upozorňuje Die Welt.

Deník Berliner Zeitung v komentáři napsal, že ve sporu o protiraketovou obranu nejde o jeden radar, deset raket a pár stovek milionů dolarů nákladů. Také prý nejde o to, zda Moskva plány smí, nebo nesmí překazit. Diskuse by se podle deníku vycházejícího v německé metropoli měla týkat zásadních otázek bezpečnostní politiky. „V 80. a 90. letech se vytvořil konsenzus, že svět se stane bezpečnějším jen odzbrojením, nebo alespoň kontrolou zbrojení. Bushovo rozhodnutí pro raketovou obranu, jež mimochodem učinil už na počátku svého neblahého prezidentství, je návratem k iluzi 60. let minulého století,“ podotkl Berliner Zeitung.

Gazeta Wyborcza: Tusk vytváří dojem, že s USA nechce jednat

Česko už smlouvu se Spojenými státy o umístění části americké protiraketové základny má a šance na umístění druhé části štítu v Polsku rostou, míní polský tisk. Většina Čechů však americký radar nechce, dodává. Gazeta Wyborcza napsala, že česká vláda vnímá smlouvu o radaru jako historickou událost, zatímco samotní Češi jsou značně skeptičtější. Podle deníku je Praha zároveň znepokojena rozhovory, které vede Varšava. „Vzniká dojem, že vláda premiéra Tuska sází na EU a nejeví zájem o smlouvu s Američany,“ řekl podle deníku vysoce postavený český diplomat.

List Dziennik připomíná, že americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová řekla, že radar v Česku bude užitečný i bez raket v Polsku. Nicméně šance na dohodu Washingtonu a Varšavy podle deníku Rzeczpospolita rostou. Spojené státy už mají smlouvu s Českem a americký republikánský kandidát na prezidenta John McCain ujistil polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, že polské požadavky podpoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...