Orbán prý nechce trest smrti, ale jen diskusi o hrdelním trestu

Budapešť - Maďarský premiér Viktor Orbán vyrozuměl vůdce Evropské unie, že se nechystá znovu zavést trest smrti, ale jen si přeje debatu o této otázce. Uvedl to dnes šéf Orbánova štábu János Lázár. Orbánova dřívější vyjádření na téma trestu smrti vyvolala v Evropě znepokojení a kritiku. Zavedení trestu smrti neumožňuje ustanovení Evropské unie a Rady Evropy. V Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu, byl trest smrti zrušen v roce 1990.

„Předseda vlády neplánuje znovu zavést trest smrti,“ řekl novinářům Lázár. „Je tu diskuse o opětovném zavedení trestu smrti. Ale debata není totéž, co plán na zavedení trestu smrti,“ dodal. V tomto smyslu podle Lázára už Orbán informoval předsedu Evropského parlamantu Martina Schulze, jakož i Evropskou lidovou stranu (EPP), jejímž členem je i Orbánova strana Maďarský občanský svaz (Fidesz).
 
Orbán v úterý prohlásil, že trest smrtí musí zůstat „na pořadu dne“, protože se ukázalo, že vládou prosazované zpřísnění trestního práva je nedostatečné. Premiér se vyjadřoval v Pécsi na jihu Maďarska v reakci na brutální vraždu v nedalekém Kaposváru, kde muž přepadl trafiku a zabil jednadvacetiletou prodavačku. Podle Orbána je třeba „dát zločincům najevo, že Maďarsko se nenechá ničím zastrašit, když jde o ochranu občanů“.

  • Zavedení trestu smrti požaduje krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). To v posledních parlamentních volbách získalo přes 20 procent hlasů, když ho volilo téměř milion Maďarů. Jobbik je sice v opozici, ale u nemalého množství témat zastává podobné postoje jako vládnoucí Fidesz premiéra Orbána.
Sympatizanti Jobbiku
Zdroj: ČTK/AP/Bela Szandelszky

„Krajní znepokojení nad populistickými tendencemi v Maďarsku“ ve středu vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Připomněl, že Orbánův nápad obnovit trest smrti není slučitelný s maďarskými závazky vůči Evropě. Předseda poslaneckého klubu EPP Manfred Weber sice odmítl debatovat o „případu Orbán“, nicméně zdůraznil, že „v EU naštěstí trest smrti patří minulosti a o tom se nedá vyjednávat“.

Orbán vzkázal, že je k dispozici předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi, aby si s ním pohovořil, protože debata o trestu smrti by měla „samozřejmě pokračovat na evropské úrovni“.

Maďarská vláda podle svého mluvčího hodlá podniknout kroky proti britskému listu The Guardian, který ve svém středečním článku tvrdě kritizoval premiéra Orbána za vstřícný vztah k Rusku a za záměr obnovit v Maďarsku trest smrti. The Guardian napsal, že „pravicový nacionalista Orbán vyhrožuje popřením zákonů Evropské unie, žádá internační tábory pro ilegální přistěhovalce a považuje Putina za modelového vůdce“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...