Ve velkolepém americkém stylu odstartovala v sobotu na sněmu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) kampaň prezidenta Andrzeje Dudy za znovuzvolení. „Polsko se mění k lepšímu, ale k dokonalosti má ještě daleko,“ prohlásil favorit květnových voleb o bilanci uplynulých let a příslibech do budoucna. Za svůj nejdůležitější cíl označil zvýšení životní úrovně Poláků. Projev ukončil v objetí s manželkou a na prezidentský pár se pak snesly konfety.
Dudova kampaň půjde ruku v ruce s praktickou politikou vládnoucí strany. Ta jí říká dobrá změna. Víc peněz pro rodiny a důchodce, nižší daně a vyšší investice. „Je třeba, abychom se snažili s politikou zacházet tak, aby se v ní každý cítil respektovaný,“ řekl mimo jiné Andrzej Duda.
Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího muže v současném Polsku (přestože zastává jen funkci řadového poslance), označil Dudu za „oporu obrany pořádku, polské ústavy a práva“ v uplynulých letech. „Tentokrát máme kandidáta – můžeme říci – snů,“ uvedl Kaczyński.
Menšinová opozice naopak prezidentovi vytýká právě porušování ústavy a podřizování se pokynům stranického šéfa Kaczyńského při prosazování kontroverzní soudní reformy. Ta podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Bruselu, ohrožuje nezávislost polských soudů.
Konkurence v „opravdové prezidentce“
Dudova nejvážnější konkurentka se i proto na plakátech objeví s heslem „opravdová prezidentka“. Kandidátka opoziční Občanské platformy Małgorzata Kidawová-Błońská slibuje i jistou budoucnost. „Je to poslední šance, abychom zasypali příkop, který se prohlubuje ze dne na den. A to nemůžeme změnit za dva, tři roky nebo za pět let, ale musíme to změnit teď,“ vyjádřila se Kidawová-Błońská.
Až daleko za dvojicí kandidátů největších polských politických sil končí v průzkumech ti ostatní. O nejvyšší funkci se uchází nezávislý novinář Szymon Holownia, poslanec Evropského parlamentu Robert Biedron, první politik, jenž se v silně katolickém Polsku otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Kandiduje také předseda Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, těšící se podpoře hlavně mezi rolníky, a za krajní pravici Krzysztof Bosak.
Všechny Dudovy soupeře spojuje odpor k soudní reformě, která start prezidentské kampaně ovládla. I v podobě otazníku nad budoucností Polska v Unii. „Andzrej Duda důsledně podpořil soudní reformu, takzvanou náhubkovou reformu. A ta se mnohým Polákům nelíbí,“ řekl komentátor deníku Rzeczpospolita Jacek Nizinkiewicz.
Rozhodne květen
Protikandidáti spoléhají na vrtkavost voličů. A připomínají, jak průzkumy tři měsíce před minulými volbami pasovaly Dudova předchůdce Bronisława Komorowského na jasného favorita.
I přes tyto spory a obviňování z populismu si vládnoucí strana dokázala uchovat přízeň voličů velkorysými sociálními programy. Znovuzvolení Dudy do prezidentského křesla se nicméně jeví klíčové z pohledu dalšího nerušeného vládnutí PiS.
Strana si v říjnových volbách zachovala většinu v klíčové dolní komoře polského parlamentu, Sejmu, ale přišla o kontrolu nad senátem. Šéf státu má pravomoc vetovat zákony, odhlasované parlamentem.
Poláci budou hlavu státu volit v neděli 10. května. Pokud žádný z uchazečů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty v druhém kole, které se uskuteční 24. května.
Podle průzkumů by Duda, těšící se podpoře PiS, mohl v prvním kole získat mezi 38 až 44 procenty hlasů, zatímco Kidawová-Blonská může počítat s podporou přibližně 22 procent voličů, odhodlaných jít k urnám. V druhém kole by pak podle těchto průzkumů měl Duda vyhrát.
