Praha – Podle vyjádření Baracka Obamy vše nasvědčuje tomu, že malajsijský boeing byl poblíž rusko-ukrajinských hranic sestřelen. Použití vojenské techniky na civilní letoun je sice výjimečné, ne však ojedinělé. Z minulosti je známo už několik dalších případů, kde selhání techniky nebo lidského faktoru vedlo k tragédiím. Většinou jsou tyto případy také spojovány s řadou konspiračních teorií.
K nejznámějším případům tohoto druhu patří bezesporu sestřelení íránského civilního airbusu posádkou amerického raketového křižníku USS Vincennes v průběhu irácko-íránského konfliktu 3. června 1988. Řetězec náhod a nešťastných okolností měl za následek záměnu dopravního letadla za stíhací stroj a jeho následné zničení řízenými raketami. Katastrofu nepřežil žádný ze 290 lidí na palubě. Posádka airbusu neměla prakticky žádnou možnost tragédii zabránit.
První shodou okolností bylo, že americké tajné služby vydaly ve stejnou dobu informaci, že se Íránci zřejmě pokusí zaútočit na některou z lodí. Proto byl kapitán křižníku ve střehu a obsluha radarů na lodi tak startující airbus považovala automaticky za bojový stroj. Situaci komplikovalo rovněž to, že jedna z dalších hlídkujících amerických lodí se v tu dobu ocitla v ohrožení ze strany íránských rychlých člunů. Vincennes se do potyčky zapojila a každý objekt, který by se za těchto okolností k lodím přiblížil, byl považován za potenciálního nepřítele.
Další nešťastnou náhodou bylo, že airbus na lince do Dubaje kvůli problémům s odbavením jednoho z cestujících posunul start o 27 minut, a proto nemohl být nalezen na seznamu pravidelných letů. Navíc stejné letiště v Bandar Abbásu využívalo pro své stíhačky F-14 také íránské letectvo. Ke kontaktu mezi posádkou křižníku a letadla nemohlo dojít, protože na výzvy na vojenské nouzové frekvenci nemohl civilní letoun odpovídat a zároveň křižník nemohl vysílat na kmitočtech kontroly řízení letového provozu. A na vysílání na nouzové civilní frekvenci íránská posádka nereagovala pravděpodobně proto, že radary na křižníku hlásily jinou rychlost letu než přístroje v letadle samotném.
Obsluha radarů navíc nešťastnou náhodou zaměnila airbus za ve stejnou dobu startující F-14 ze stejného letiště. Ve vypjaté situaci a pod časovým tlakem byl nakonec vydán rozkaz ke zničení „útočníka“. Smutnou ironií osudu je fakt, že Vincennes měla za úkol chránit v mezinárodních vodách civilní lodě před útoky obou válčících stran, jež si navzájem napadaly zejména tankery. Během námořní akce ale narušila íránské výsostné vody a pohybovala se v oblasti, kde fakticky neměla co dělat.
Po mezipřistání se let odchýlil od trasy. To byl jeho konec
Další případ se připisuje Sovětům, kteří měli mít zodpovědnost za sestřelení jihokorejského boeingu 747 stíhačkou Su-15 poblíž Sachalinu v noci na 1. září 1983. Za jednou z nejtragičtějších událostí poslední dekády studené války stál vedle zvýšené sovětské podezřívavosti zejména nikdy neobjasněný odklon letounu na lince mezi New Yorkem a Soulem z jeho obvyklé trasy.
Let KAL 007 nabral při mezipřistání na Aljašce palivo a měl dál pokračovat v cestě koridorem probíhajícím v dostatečné vzdálenosti od sovětských vojenských základen na Dálném východě. Po vzletu se však z kurzu odchýlil a vydal se směrem ke Kamčatce. Sovětská protivzdušná obrana vyslala proti narušiteli stíhačky, boeing však nereagoval na radiové ani vizuální signály a údajně dokonce ani na varovnou střelbu. K nepřehledné situaci přispělo také to, že se akce odehrávala v noci a stíhači neměli vizuální kontakt s letounem.
Po přeletu nad jižním Sachalinem dostali sovětští stíhači rozkaz nepřítele zastavit. Jedna z vypálených raket poškodila trup boeingu, který se zřítil do moře i se všemi 269 pasažéry na palubě. V atmosféře bipolárního světa oba bloky samozřejmě interpretovaly incident zcela rozdílně a ani nezávislé vyšetřování Mezinárodní organizace pro civilní letectví nepřineslo rozřešení.
Spekulace se točí zejména kolem nevysvětlitelného odchýlení boeingu od stanoveného kurzu a toho, že zkušená korejská posádka nijak nereagovala ani na opakované výzvy. Letoun tak údajně měl být zapojen do nějaké špionážní americké strany. Žádný přímý důkaz podporující tuto teorii se však ani 30 let od neštěstí nikde neobjevil.
Již druhé sestřelené letadlo v černomořské oblasti
Ve čtvrtek sestřelený boeing společnosti Malaysian Airlines však není prvním podobným případem v černomořské oblasti. Ukrajinská raketa smetla při rutinním vojenském cvičení 4. října 2001 z oblohy letoun na pravidelné lince z Tel Avivu do Novorosijsku. V troskách ruského Tu-154 zahynulo celkem 78 osob včetně 12 členů posádky. Až 108 obětí si pak vyžádal střet libyjského Boeingu 727 s izraelskými stíhacími letouny nad Sinajským poloostrovem 21. února 1973. Katastrofy civilních letadel ve válečných zónách i přesto zůstávají výjimkou.
