Paříž - Socialista François Hollande v neděli vyhrál francouzské prezidentské volby. Potvrdily to oficiální výsledky, které dnes zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Po sečtení 100 procent hlasů získal Hollande 51,62 procenta, zatímco jeho pravicový soupeř a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy 48,38 procenta hlasů. Volební účast byla 81,03 procenta. Desetitisíce stoupenců francouzské levice slavily v noci na dnešek jeho vítězství na pařížském náměstí Bastilly. Jejich nadšení vyvrcholilo, když Hollande v jednu hodinu ráno vystoupil na pódium a řekl, že nedělní volby jsou „začátkem hnutí, které se zvedá v celé Evropě“. Americký prezident Barack Obama pogratuloval Hollandovi ke zvolení francouzským prezidentem a pozval ho na návštěvu Bílého domu. S gratulacemi se připojili i britský premiér David Cameron a německá kancléřka Angela Merkelová, kteří otevřeně podporovali Hollandova rivala Nicolase Sarkozyho.
François Hollande, nový francouzský prezident:
„Jste víc než lidé, kteří chtějí změnu. Jste již hnutím, které se zvedá v celé Evropě a možná ve světě a které prosazuje naše hodnoty, naše aspirace a naše požadavky na změnu. Děkuji, děkuji, děkuji.“
Jeho stoupenci se skandováním „Sarko skončil“ vylezli také na pomník uprostřed náměstí i na schody známé opery. „Sarko“ je běžně používaná Sarkozyho přezdívka. Nad hlavami pestrobarevného davu byly francouzské, evropské a odborářské vlajky.
„Jsem tak šťastná,“ prohlásila šedesátiletá Ghylaine Lambrechtová. „Museli jsme Sarka vydržet deset let,“ řekla v narážce na pět let Sarkozyho prezidentství a předcházejících pět let, kdy byl ministrem vnitra. „V posledních letech jen bohatí bohatli. Teď ale ať žije Francie, otevřená a demokratická Francie!“
Náměstí Bastilly je pro francouzskou levici symbolicky významným místem. Během Francouzské revoluce zde padlo známé vězení a v roce 1981 tu propukly spontánní oslavy po zvolení Françoise Mitterranda, prvního socialistického prezidenta francouzské páté republiky a Hollandova mentora.
Hollande bude teprve druhý socialistický prezident
Mitterrand byl prvním i posledním socialistickým prezidentem, kterého v roce 1995 vystřídal Jacques Chirac. Za Chiraka měli socialisté naposledy svého premiéra - do roku 2002 Lionela Jospina. „Čekal jsem na tento okamžik deset let,“ řekl jednatřicetiletý Aziz. „Myslím, že François Hollande není dokonalý, ale je jasné, že Francie si myslí, že je načase dát šanci levici. Znamená to opravdu pro Francii naději.“
„Nevím, jestli si Hollande povede lépe v ekonomice, než by si vedl Sarkozy. Ale chci prezidenta, který zná hodnoty spravedlivosti a pospolitosti,“ řekla sedmadvacetiletá učitelka Maxime Vissaková. „Nezažil jsem skoro nic jiného než pravici. Nevím, jestli se mnoho změní, ale bude více tolerance, méně osočování, společnost bude klidnější,“ řekl sedmadvacetiletý Julien Auffret.
François Hollande:
„Šestý květen se zapíše do dějin naší země. Je to nový start pro Evropu, nová naděje pro svět. To je úkol, který jste mi dali. Je těžký a taky krásný.“
Hollande zvítězil s programem růstu a sociálních opatření. Podle analytiků budou mít změny ve Francii dopad na celou eurozónu. Z cesty úsporných opatření směrem k růstu by podle Hollanda měla odbočit celá Evropa. Paříž teď s napětím sleduje hlavně Berlín. Nový francouzský prezident chce totiž změnit evropský fiskální pakt, který v eurozóně prosadil Sarkozy s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta už Hollanda pozvala na návštěvu. „Je důležité, že je od samého začátku v kontaktu s Merkelovou. A že jí řekl - pojďme to zkusit a pracovat společně. To je dobrý signál pro finanční trhy,“ podotkl analytik Chris Dickey.
Změny v sociálním systému a opatření pro růst ekonomiky podle Hollanda nijak nezatíží francouzskou státní pokladnu. V kampani totiž taky slíbil, že do roku 2017 vyrovná francouzský rozpočet.
Hollandovi voliči se shromažďovali i na jiných místech ve Francii. Byli v Tulle, které je Hollandovým volebním okrskem, nebo v Rennes v Normandii, kde dav skandoval fotbalové „Vyhráli jsme“ a ozvalo se i několik výkřiků „vypadni, blbečku“ - v narážce na známý výrok Nicolase Sarkozyho na účet jednoho z návštěvníků zemědělského veletrhu v Paříži, který nechtěl před pár lety prezidentovi podat ruku.
Na shromáždění Sarkozyho příznivců v Paříži rychle po vyhlášení výsledků přestaly vlát vlajky a zavládla sklíčená atmosféra. „Jsme zklamaní. Jsme smutní. Sarkozy udělal za pět let některé významné reformy,“ řekl šestadvacetiletý Pierre Aujay. Další nebyli spokojeni s tím, že charismatického a výřečného Sarkozyho nahradí podle nich nudný a nevýrazný politik.
Do Francie už míří gratulace z celého světa
Françoisi Hollandovi už pogratuloval ke zvolení mimo jiné i Barack Obama. Americký prezident Hollandovi telefonoval a řekl mu, že se těší na těsnou spolupráci. Připomněl také, že tento měsíc uvítá Hollanda na summitu skupiny osmi významných světových ekonomik G8 v prezidentském venkovském sídle v Camp Davidu a potom na summitu NATO v Chicagu. Při této příležitosti ho pozval na návštěvu Bílého domu.
Již během nedělního večera Hollandovi telefonovala německé kancléřka Angela Merkelová. Hollande už dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede právě do Berlína. Chce prosadit přijetí opatření na podporu ekonomického růstu, která by doplňovala fiskální pakt prosazený Merkelovou a jeho předchůdcem Nicolasem Sarkozym.
S gratulací se připojil i britský premiér Cameron. Podle prohlášení svého úřadu v telefonátu s Hollandem zdůraznil záměr „dále rozvíjet blízké vztahy mezi Británií a Francií.“ Cameron stejně jako Merkelová ve volbách otevřeně podporoval Sarkozyho. Ani jeden z nich se s Hollandem před volbami nesešli. Cameron se vyhnul Hollandovi při jeho únorové návštěvě Londýna. V Británii realizuje hluboké rozpočtové škrty, které chce Hollande na evropské úrovni mírnit důrazem na prorůstová opatření.
Italský premiér Mario Monti, který podobně jako Hollande zdůraznil orientaci Evropy na růst, v gratulaci vyjádřil přání „blízce spolupracovat s Francií, především v evropských záležitostech“. Montimu jde o dosažení „stále efektivnější unie orientované na růst“.
Hlavní body volebního programu Françoise Hollanda:
- Hollande se staví proti ekonomické politice založené výhradně na úsporách a slibuje nové projednání evropské smlouvy o rozpočtové odpovědnosti, aby zahrnovala ustanovení o pracovních místech a růstu.
- Hollande slíbil vyrovnání státního rozpočtu do konce roku 2017. Zároveň ale upozornil, že v případě nízkého hospodářského růstu nehodlá obětovat zájmy Francie a tento cíl přizpůsobí. Snížení schodku chce dosáhnout přehodnocením úlev na daních a zavedením nových daní, které by podle něj do rozpočtu měly přinést dalších 29 miliard eur.
- Do roku 2017 plánuje ušetřit 100 miliard eur. Polovina by měla pocházet z nových příjmů, z nichž 20 miliard bylo již odhlasováno, druhou polovinu by mělo přinést omezení tempa veřejných výdajů, které by neměly růst rychleji než o 1,1 procenta ročně.
- Během následujících pěti let zároveň předpokládá vynaložení 20 miliard eur na nové výdaje, včetně obnovení práva odejít do důchodu v 60 letech pro ty, kteří začali pracovat v 18 letech. Má v úmyslu zaměstnat během svého volebního období dalších 60 000 pedagogů a každý rok 1 000 policistů. V boji proti nezaměstnanosti mladých mu má pomoci vytvoření 150 000 státem dotovaných pracovních míst.
- Hollande se chce zaměřit na bohaté stanovením 75procentní daně na roční příjmy přesahující milion eur a 45procentní na příjmy nad 150 000 eur (3,76 milionu korun) ročně. Dále chce omezit platy vedoucích pracovníků státem vlastněných společností na dvacetinásobek minimální mzdy, o 30 procent snížit prezidentský plat a svázat výši minimální mzdy s tempem ekonomického růstu.
- Hollande chce také přispět k boji proti diskriminaci zavedením sankcí pro firmy, které budou praktikovat platové rozdíly mezi muži a ženami, vytvořit ministerstvo pro práva žen a přidělit polovinu ministerských funkcí ženám. Dále chce odstranit pojem „rasa“ z francouzské ústavy a v parlamentu otevřít debatu ohledně imigračních kvót. Podporuje svazky homosexuálů a lesbiček a adopci dětí páry stejného pohlaví.
- Stejně jako předchůdce Sarkozy slibuje omezit excesy finančního sektoru oddělením retailových a investičních bank a uvalením daně z finančních transakcí. Dále slíbil zakázat vysoce rizikové finanční produkty a akciové opce, omezit bonusy, vytvořit evropskou ratingovou agenturu a zamezit bankám provádět operace v daňových rájích.
- Na podporu průmyslu a tvorby pracovních míst hodlá založit veřejnou investiční banku, která se soustředí na podporu malých podniků a průmyslových odvětví s budoucností. Společnosti, které budou investovat ve Francii a udrží zde výrobu, budou mít nárok na podporu z veřejných peněz. Plánuje rovněž pomoci velkým společnostem přesunout výrobu zpět do Francie a snížit daňové zatížení pro malé a střední podniky.
- Ke zvýšení zaměstnanosti mladých navrhuje „generační smlouvu“, která sníží sociální odvody společnostem, jež zaměstnají mladého člověka na dobu neurčitou a zároveň zachovají starším pracovníkům místa až do odchodu do důchodu.
- Do roku 2025 hodlá redukovat podíl jaderné energetiky na dodávkách elektrické energie ze současných 75 na 50 procent. Slíbil uzavření zastaralé jaderné elektrárny Fessenheim, ale také dokončení nové moderní jaderné elektrárny ve Flamanville.
