Bratislava - Zahájení mobilizace, které proběhlo před 75 lety, si připomenuli příznivci vojenské historie. Rozhodnutí československého prezidenta Edvarda Beneše tehdy očekával celý národ, zareagoval na něj rychle - do 24 hodin po vyhlášení se u svých útvarů hlásily tři čtvrtiny vojáků v záloze. Po podpisu Mnichovské dohody však hranice bez boje obsadily jednotky německé armády.
Na hranici mezi Československem a Německem docházelo po celý kritický rok 1938 k provokacím. Polovojenské německé skupiny měly na svědomí přes sto životů, jejich útoky se stále stupňovaly. 23. září tak byly povolány záložní oddíly československé armády, které byly poslány na hranice. Jediná plně dokončená obranná linie nicméně byla dokončena na předměstí Bratislavy a právě zde si příznivci vojenské historie připomněli 75. výročí mobilizace.
„Toto období je velmi zajímavé, přitom ale na Slovensku málo známé,“ říká pořadatel celé akce Róbert Hajastek. Akt prezidenta Edvarda Beneše v roce 1938 zasáhl celé Československo. „Prezident vyhlašoval, že má svůj plán, že urovná mír se sousedy. Druhý den už mluvil z Londýna. Opustil republiku v nejhorší chvíli,“ podotýká František Ostradický, který dospíval v době mobilizace.
Československá armáda shromáždila jeden a čvrt milionu bojeschopných mužů. Nakonec však do boje vojáci nešli - 30. září byla podepsána Mnichovská dohoda. Armádní jednotky musely opustit hranice a de facto přenechat veškeré vybavení nepříteli. Pamětníci to dodnes vnímají jako křivdu a potupu. „Muži se rozloučili se svými rodinami, nakonec z toho však nebylo nic,“ říká František Ostradický. Obranné linie přešly do rukou Němců, kteří na něm testovali své vlastní zbraně.
