Od inspektorů OSN moc neočekávejme, zaznělo na schůzce ministrů EU

Vilnius – Odpověď na to, kdo v srpnu v Sýrii zaútočil chemickými zbraněmi, výsledky vyšetřování OSN nepřinesou. Na summitu ministrů obrany a zahraničí zemí Evropské unie v litevském Vilniusu to prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který současně upozornil na velké riziko zklamání ze závěrečné zprávy inspektorů OSN.

Ministři jednají o situaci v Sýrii, v sobotu se k nim připojí jejich americký protějšek John Kerry. Česko zastupuje ministr v demisi Jan Kohout, se kterým se šéf americké diplomacie kvůli případnému americkému zásahu spojil telefonicky už před několika dny. Česko přitom dál trvá na diplomatickém řešení konfliktu a odmítá, že by jeho postoj byl váhavý.

Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout v rozhovoru pro ČT:

„Já bych neřekl, že je to váhání. Tady jde o to, aby mezinárodní společenství přijalo takové kroky, které - pakliže se prokáže, kdo a jak tyto chemické agenty použil - by vedly k tomu konečnému uspořádání v Sýrii, které ale nemůže podle našeho názoru - a jak znám názory našich kolegů z Evropského unie - být než skrze politické řešení. To znamená, že každé případné zvážení vojenského zásahu musí být posouzeno i ve světle případných implikací.“

Šéf německé diplomacie Guido Westervelle projevil dnes přání, aby experti OSN pověření vyšetřováním útoku urychlili svou práci, aby bylo možné „se opřít o nezávislou zprávu“ při diskusi o odpovědi, jež by mělo přinést mezinárodní společenství.

„Problém se zprávou je, že se zaměřuje na otázku, zda se chemický masakr stal, či nikoliv. Ale to už nyní přece všichni, včetně těch, kteří zpočátku chemický útok popírali, potvrzují,“ řekl Laurent Fabius s odkazem na Rusy, Iránce a také samotné Syřany. „Inspektoři odpovědí na otázku, na kterou celý svět už zná odpověď. (…) Mnozí říkají: Musí se počkat na zprávu inspektorů. Hrozí ale, že budou zklamaní,“ řekl Fabius, který připomněl, že inspektoři nebyli pověřeni zjistit, kdo je za útok odpovědný. 

Ministři obrany EU byli k možnému zásahu v Sýrii opatrní

Ministři obrany zemí Evropské unie se na své čtvrteční neformální schůzce ve Vilniusu vyjadřovali velmi opatrně k možnému vojenskému zásahu v Sýrii. Po jednání to řekl český ministr v demisi Vlastimil Picek, podle něhož se na postoji Prahy v této otázce ani po schůzce nic nemění. Ministři obrany především ladili podrobnosti před prosincovým unijním summitem, který se bude zabývat evropskou obrannou a bezpečnostní politikou.

Na jednání s ministry obrany EU byla přítomna šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Rasmussen je osobně přesvědčen o odpovědnosti Asadova režimu za použití chemických zbraní, roli NATO však vidí především v obraně jižních hranic Turecka, tedy členské země aliance.

Kohout: Varování před cestami do Egypta trvá

Ministr Kohout na okraj schůzky také v rozhovoru pro ČT uvedl, že ministerstvo zahraničí nehodlá změnit své varování před cestami do Egypta - a to i přesto, že tuzemské cestovní kanceláře obnovily své zájezdy a považují tamní situaci po krvavých nepokojích za stabilizovanou. "Nebudu hodnotit, co dělají cestovní kanceláře. Já musím jenom říct, že to stanovisko, které je vyvěšené na stránkách ministerstva zahraničních věcí, to znamená doporučení nejezdit do Egypta, než v úplně nezbytných případech, nadále trvá. Není to stanovisko ojedinělé a má ho naprostá, řekl bych absolutní většina členů Evropské unie," řekl České televizi Kohout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...