Páteční návštěva německé kancléřky Angely Merkelové v Bílém domě zjevný průlom ve sporu o americká cla nepřinesla. Prezident Donald Trump připomněl, že se zavázal odstranit nerovnováhu v obchodu Spojených států s Evropou – a právě Německo v obchodu s USA dosahuje výrazných přebytků. Merkelová naznačila ochotu zvážit možnost jednání o bilaterální obchodní dohodě.
„Chceme, aby byl obchod v souladu s mnohostranným obchodním systémem Světové obchodní organizace (WTO), ale zároveň si uvědomujeme, že WTO po mnoho, mnoho let nedokázala dospět k mezinárodním dohodám,“ uvedla kancléřka na společné tiskové konferenci. „Takže bych mohla docela dobře uvažovat o takovém (dvoustranném) jednání se Spojenými státy,“ dodala.
K hrozbě Spojených států na zavedení cen na ocel a hliník z EU, které by mohly začít platit od 1. května, nechtěla Merkelová poskytnout bližší informace. „Prezident rozhodne,“ řekla. Už před odletem do Washingtonu se ale v médiích objevily zprávy, že Spolková republika s prodloužením amerického osvobození od cel nepočítá. V takové situaci přitom ze strany Evropské unie hrozí odvetná celní opatření.
Trump cla zdůvodňuje jako snahu narovnat obchodní podmínky mezi USA a zahraničními partnery, které považuje za nespravedlivé. Tento týden při jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem prohlásil, že by raději uzavřel bilaterální ujednání s jednotlivými členskými zeměmi Unie.
Našlapování kolem Teheránu
Při jednání Trumpa s Merkelovou přišla na přetřes i otázka budoucnosti mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Americký prezident ji dlouhodobě kritizuje. Sama Merkelová v této souvislosti připustila, že ujednání s Teheránem není dostatečné, současně ale zdůraznila, že dohoda je pro Evropu důležitá, neboť Írán je součástí regionu, který s Evropou sousedí.
Jeden z novinářů na tiskové konferenci položil Trumpovi dotaz, zda je připraven použít vojenskou sílu, aby Teheránu zabránil získat jadernou bombu. „Nebudu mluvit o tom, zda bych použil armádu, nebo ne, není to vhodné,“ odpověděl Trump. „Mohu vám ale říci toto, jaderné zbraně vyrábět nebudou. To je vše, co vám řeknu,“ dodal.
Také Merkelové zopakoval, že země Severoatlantické aliance se musí podílet na společné obraně spravedlivým dílem, tedy musí odvádět na armádu dvě procenta HDP, jak se Aliance dohodla. Tento závazek neplní většina zemí včetně Německa nebo Česka. Merkelová prohlásila, že Německo se k tomuto cíli postupně přibližuje a že příští rok chce země investovat do obrany 1,3 procenta HDP, což je více než v uplynulých letech.
Shoda na postoji k Rusku
Kde naopak mezi oběma zeměmi panuje velká míra shody, je společný postoj vůči Rusku. „Nikdo nemá zájem na tom, abychom měli špatné vztahy s Ruskem, ale tam, kde se objevují konflikty – a dějí se takové věci jako například na Ukrajině – je třeba je nazývat pravými jmény,“ řekla Merkelová.
S Trumpem diskutovala o ruské roli v Sýrii, na Ukrajině a také zmínila problematiku možných následků amerických sankcí proti Rusku na Německo a jeho firmy. Debata se pochopitelně stočila i na páteční mezikorejský summit.
Trump uvedl, že historické setkání představitelů obou korejských států je povzbuzujícím krokem, ale nepřesvědčilo ho to k uvolnění tlaku vůči Pchjongjangu. Zdůraznil, že nehodlá opakovat chyby předchozích amerických administrativ a že jakýkoli ústupek KLDR musí být vyvážen dohodou o likvidaci jaderného arzenálu.
Merkelová řekla, že neví, zda se podaří vytvořit z Korejského poloostrova region bez jaderných zbraní, vyjádřila ale důvěru ve zdar jednání.
