Ve venezuelských městech neutichají mnohatisícové protivládní protesty. Socialistický režim prezidenta Nicoláse Madura nasadil proti demonstrantům obrněné vozy a slzný plyn. Minulý týden střet nepřežil devatenáctiletý mladík a desítky lidí skončily ve vazbě.
Odpor proti Madurově vládě sílí od pátku, kdy režim zakázal opozičnímu vůdci Enriquemu Caprilesovi ucházet se 15 let o veřejné funkce. Nemůže tak kandidovat v prezidentských volbách, jež jsou zatím naplánovány na konec příštího roku. Úřady Caprilese obviňují z podněcování násilností při protestech.
Přívrženci opozice to odmítají – stejně jako fakt, že se venezuelský nejvyšší soud rozhodl převzít pravomoci parlamentu ovládaného právě opozicí. Vzápětí to ale pod mezinárodním tlakem odvolal.
Už přes rok se opozice marně snaží uspořádat referendum o Madurově odvolání. „Svět musí vědět, že ve Venezuele došlo k převratu. Maduro má veškeré pravomoci. Jediným řešením je převrat, který pořád pokračuje. Potřebujeme pomoc ze zahraničí,“ konstatoval opoziční politik Julio Borges.
Vládnoucí socialisté obviňují opozici ze snahy o vyprovokování krvavých střetů a puče. Úřady se snaží demonstrace v metropoli oslabit tím, že uzavírají metro nebo kontrolují silnice vedoucí do centra.
I přesto se k protestům přidávají tisíce lidí. „Toto je boj, toto je odpor. Budeme pokračovat v protestech proti diktatuře. Nepolevíme. Zmobilizujeme další lidi,“ podotkl jeden z demonstrantů Freddy Guevara.
Venezuela se potýká s vleklou politickou a hospodářskou krizí
Maduro čelí problémům i kvůli těžké ekonomické krizi v zemi. Venezuela totiž spoléhá na vývoz ropy, jejíž ceny jsou nyní mnohem nižší, než byly do poloviny roku 2014. Země se potýká rovněž s rekordní inflací a nedostatkem zboží v obchodech. Lidem chybí léky i základní potraviny.
Opozice to označuje za výsledek rozhazovačné politiky socialistických vlád. Ty jsou u moci od doby dlouholetého vůdce Huga Cháveze, kterého po smrti Maduro v roce 2013 u moci nahradil.
Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvázly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.
