OBRAZEM: „Vítejte v Islámském státě.“ Za rozstříleným billboardem leží Rakká, město temných vzpomínek

Město Rakká bylo pro novináře čtyři roky absolutně zapovězené. Radikálové ze samozvaného Islámského státu si z něj udělali metropoli. Svět sledoval život v Rakká na tajně natočených videích nebo prostřednictvím propagandy islamistů. Na hlavním náměstí se napichovaly hlavy na bodáky, obyvatelé místo kina sledovali popravy, dekapitace, smažení lidí, mučení, teror. Reportérky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová teď město navštívily. Respektive to, co z něj zbylo…

Celá ta scéna vypadá jako z filmu od Stanleyho Kubricka: Obří billboard v černobílé barvě hlásá: „Vítejte v Islámském státě.“ Je rozstřílený a visí z něj cáry papíru.

A za ním rozbombardované město, ulice zavalené sutinami. Ticho, zvláštní klid, který naruší jen tu a tam šramocení lidí, kteří v ruinách hledají dřevo na zátop. A uprostřed ruin torzo kostela.

Za samozvaný Islámský stát odjelo válčit kolem 30 000 bojovníků z celého světa. Většina se jich tam dostala právě přes Turecko, které mělo s IS společnou stokilometrovou hranici. Zahraniční bojovíci IS dostali v Rakká ty nejlepší domy do nichž často přivezli svoje rodiny. Někteří v nich také drželi sexuální otrokyně.

Přítomnost evropských novinářek vyvolává v Rakká zájem všech místních. Jenže právě to může být problém. Ve městě a okolí ještě operují skryté buňky IS. Město ještě není zcela bezpečné. Navíc je zaminované. A tak úderem třetí hodiny musíme Rakká opustit a dojet na noc do města Kobaní, které je vzdáleno 200 kilometrů. Kobaní bylo od IS osvobozeno už v lednu 2015 a je tam relativně bezpečno.

Osvobození Rakká není nijak veselou záležitostí. Není, kdo by slavil. Cena za vítězství je pro místní obyvatele vysoká – město je v ruinách a takřka neobyvatelné. Kurdům zase dělá vrásky na čele soužití s Araby, kteří Rakká obývají.

„Arabům nevěříme, tváří se jako bratři, ale když se nedíváš, vrazí ti kudlu do zad. Kurdové nikdy neměli souhlasit s tím, že dobydou Rakká. Byla to vážná chyba, která se nám nevyplatí. Tisíce Kurdů padlo, a teď máme na starost město plné lidí, kteří mají vymyté mozky ideologií IS,“ uvažuje nahlas místní novinář.

Znovu projíždíme kolem billboardu „Vítejte v Islámském státě“. Začíná zapadat slunce a nás přepadá deprese. Chápeme, že dobytí Rakká opravdu není tak veselé, jak by se mohlo zdát pohledem z Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 42 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...