Varšava – Poláci se v hlavním městě naposledy rozloučili s bývalým premiérem Tadeuszem Mazowieckým, který stál v čele první nekomunistické vlády po více než čtyřiceti letech totality. Někdejší disident zemřel v pondělí 28. října ve věku 86 let. Státní pohřeb se uskutečnil ve varšavské katedrále svatého Jana Křtitele, Mazowieckého ostatky uloží rodina do hrobky v obci Laski nedaleko metropole.
OBRAZEM: Poláci vyprovodili Mazowieckého na poslední cestu
Tadeusz Mazowiecki – intelektuál, politik a hluboce věřící katolík – dokázal Polsko pokojně dovést od diktatury k demokracii. Do varšavské katedrály svatého Jana Křtitele se s ním přišly rozloučit tisíce lidí včetně nejvyšších polských představitelů a zahraničních státníků.
Slavnostní mši sloužil varšavský arcibiskup, kardinál Kazimierz Nycz. Přesně v 11:00, kdy obřad začal, se v Krakově rozezněl zvon Zygmunt, který je slyšet jen při výjimečných příležitostech.
Už od soboty mohli Poláci vyjádřit soustrast zápisem do kondolenční knihy u rakve zesnulého premiéra v kapli prezidentského paláce. Jako první tak učinili prezident Bronislaw Komorowski se svou chotí.
Včera kolem poledne stála před palácem stometrová fronta. „Byl to skvělý člověk a sloužil Polsku,“ řekla listu Gazeta Wyborcza Stanislawa Fryczová. „Byl to velký Polák. Takových je čím dál méně,“ poznamenal další z čekajících. „Děkujeme za svobodné Polsko,“ zněl zase jeden ze zápisů v kondolenční knize.
„Loučíme se s premiérem z období systémového přelomu v naší zemi, s architektem a budovatelem našeho nezávislého a demokratického státu. Loučíme se s naším premiérem,“ prohlásil na pohřbu prezident Komorowski, který na dnešek vyhlásil státní smutek.
„Byl to státník, který dobro vlasti a národa kladl nad své záležitosti,“ uvedl v soustrastném poselství papež František a ocenil, s jakou moudrostí dokázal Mazowiecki své poslání splnit. Kondolence zaslali i americký prezident, německá kancléřka či tibetský dalajláma.
Prezidentem se nestal, porazil ho Walesa
Mazowiecki se zúčastnil na jaře 1989 jako jeden z vyjednavačů s komunistickým režimem rozhovorů u kulatého stolu. Podílel se tehdy na vzniku dohody, která vyústila v polosvobodné volby a triumfální vítězství Solidarity.
„Pro mne to je jeden z hlavních hrdinů takzvaného roku zázraků,“ řekl o Mazowieckém bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart.
V srpnu téhož roku vystudovaný právník a novinář usedl do premiérského křesla a stal se prvním nekomunistickým premiérem nejen v Polsku, ale ve všech evropských socialistických zemích. Ve funkci setrval do listopadu 1990, kdy v prvních demokratických prezidentských volbách prohrál s Lechem Walesou.
Poté se stáhl z politiky a odjel na Balkán, kde působil jako zvláštní velvyslanec OSN. V posledních letech podporoval současného premiéra Donalda Tuska a až do své smrti byl poradcem prezidenta Bronislawa Komorowského.
„Je škoda, že odcházejí tyto velké osobnosti. Tím spíš, když má současná polská demokracie problémy,“ řekl o něm někdejší rival v prezidentské volbě Lech Walesa.