Praha - ČEZ za dobu své existence navýšil výrobu z obnovitelných zdrojů téměř o čtyřicet procent. Příznivce ekologie tím určitě potěšil. Obnovitelné zdroje totiž využívá člověk odedávna. Třeba první větrný mlýn stál na českém území už ve třináctém století, v zahradě Strahovského kláštera. V současnosti dostává zelená energie znovu zelenou.
Evropská unie chce do roku 2020 vyrábět 20 procent své energie z obnovitelných zdrojů. A Česko se zavázalo ke třinácti procentům. „V současné době se pohybujeme kolem 6 procent,“ tvrdí místopředseda Energetického regulačního úřadu Bohuslav Němeček. Česko je tedy pod úrovní dohody, protože naše území tolik alternativních možností nenabízí.
VODA
Obnovitelné zdroje energie v Česku rovná se vodní elektrárny. Tato rovnice možná někoho překvapí, ale je to tak - 83 % energie z obnovitelných zdrojů získává republika z vody. Její potenciál ale dosáhl své hranice. Alespoň pokud jde o velké řeky. Nejlukrativnější lokality v České republice jsou totiž už vyčerpány.
VÍTR
Vítr je v Česku problematičtější. Oblibu získal především začátkem devadesátých let 20. století, kdy se roztočilo čtyřiadvacet nových turbín. „Elektrárna o instalovaném výkonu 2 megawatty dokáže za rok vyrobit třeba čtyři až pět milionů kilowatthodin, což pokryje spotřebu tisíce až patnácti set domácností,“ vysvětluje Martin Schreier, manažer ČEZ.
Turbíny ale rámusí, mají poměrně slabý výkon a v krajině vypadají přímo strašidelně. Boom se proto zastavil. Navíc u nás vítr tolik nefouká. Větrníky potřebují k provozu oblast s rychlostí vyšší než 6 metrů za sekundu, a těch moc není.
SLUNCE
Solární energie zaujímá mezi alternativními zdroji energie výsadní postavení. Je čistá, ekologicky nezávadná, nevyčerpatelná a splňuje všechny požadavky být „in“. „Výroba elektřiny z fotovoltaiky je za současných podmínek a v cenové úrovni letošního roku velmi lukrativní, o čemž svědčí ten nebývalý počet žádostí investorů a žadatelů o připojení,“ tvrdí Němeček.
Žádostí přibývá i v metropoli. Největší sluneční elektrárna je přímo v centru Prahy - na střeše Národního divadla. Odborníkům se ale masivní výstavba solárních farem moc nezamlouvá. „Problém je v tom, že u nás se sluneční elektrárny staví na zemědělské půdě, kterou budeme potřebovat do budoucna na pěstování biomasy,“ vysvětluje člen Nezávislé energetické komise Vladimír Vlk.
BIOMASA
Biomasa by v budoucnu měla být vlajkovou lodí zelené energie. Při výrobě elektřiny z biomasy se dá vyrábět až osmkrát víc než ze solárních panelů. Využívat se bude hlavně na lokální úrovni.
Příklad můžeme najít v obci Kněžice na Nymbursku. Obec využila státní podpory i dotací EU a postavila systém na výrobu bioplynu. Energeticky je tak zcela soběstačná a podle současných i budoucích měřítek ekologicky čistá. Zpracovává zemědělský odpad, přebytky, ale i odpad z jídelen nebo zvlášť pěstované rostliny.
Energetici se však nejenom v oblasti obnovitelných zdrojů shodují, že nejlevnější energie je ta, která vůbec nevznikne.
- Střekovská vodní elektrárna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/574/57306.jpg
- Větrná elektrárna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1119/111826.jpg
- Solární panely autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1209/120837.jpg
- Rozhrnování biomasy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/814/81353.jpg
