Tel Aviv – Izraelští genetičtí inženýři dokázali upravit tabákové rostliny tak, aby se z nich dal získat artemisinin, známý lék na malárii. Nemoc způsobená parazitem podle Světové zdravotnické organizace ohrožuje tři a čtvrt miliardy lidí, tedy polovinu obyvatel Země. Jen v Africe na malárii zemře průměrně každých třicet sekund jedno dítě. Na celém světě se ročně nakazí 250 milionů lidí. Z toho milion případů bývá smrtelných.
Malárii přenáší komáři. Při jejich bodnutí se do těla dostane parazit Plasmodium neboli zimnička. Po deseti až patnácti dnech od kousnutí infikovaným hmyzem se nemoc projeví horečkami, bolestmi hlavy a zvracením. Životně důležité orgány brzy zůstávají bez přísunu krve. Výroba léku tradičním způsobem se prodražila, teď je ale na světě nadějná varianta. „Zatím se lék získával z rostliny Artemisia Annua, z pelyňku ročního. Ten ovšem roste divoce a nehodí se pro zemědělské pěstování. Proto přišel na řadu tabák. Geneticky jsme rostlinu upravili tak, aby produkovala stejnou účinnou látku,“ prohlásil vědec z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Alexander Vainstein.
Na bázi artemisininu funguje více druhů antimalarik. Extrakce z rostlin pelyňku nebo syntetická výroba léku jsou mnohem nákladnější než poměrně jednoduché vyšlechtění tabáku. Právě ten se ukázal pro výzkumníky z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě jako nejvhodnější rostlina. „Tabák se dá pěstovat v ohromném množství. Víme přesně, jak se o rostlinu starat, aby vyrostlo co největší množství biomasy. Na výrobu léku se jí spotřebuje hodně,“ podotkl Vainstein.
Životní cyklus tabáku je přitom podle vědce velmi krátký, takže během pár měsíců se na poli vystřídá mnoho generací. Tím pádem se z úrody dá extrahovat i obrovské množství léku, což představuje klíč k účinnému boji s nemocí.
Lék by mohl sloužit i proti jiným onemocněním
Genetická modifikace tabáku v tomto případě spočívá v dodání genů derivovaných z kvasnic. Složitější popis nabízí tým profesora Vainsteina v posledním čísle časopisu Nature Biotechnology. Výzkum, který univerzitě pomáhal financovat izraelský filantrop Izák Kay, trval čtyři roky a skončil patentováním metody. Teď akademici hledají komerčního partnera, který by zaplatil další vývoj. Odhadem půjde o tři roky pokusů, než bude projekt zralý k masové výrobě. Pak by ale mohl léčit nejen malárii.
Jákob Golenser, expert na léčbu malárie, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě:
„Tento výzkum znamená velký krok kupředu. Artemisinin je velmi důležitá látka, základní složka preparátů, které nyní používají lékaři v první linii. Její laciné získávání by bylo průlomem v léčbě malárie. Možná se v budoucnu ukáže, že lék účinkuje i na jiné parazity - anebo třeba i v případě některých rakovinných onemocnění.“
Správný lékařský postup dnes nese název „kombinovaná léčba malárie na základě artemisininu“. Světová zdravotnická organizace totiž výslovně nedoporučuje používat výtažek samotný, protože původci onemocnění, zimničky, si vůči němu budují slušnou odolnost. Stejně jako u mnoha dalších léků se ukazuje, že ani parazité s vývojem nezahálejí.
