Jeruzalém – Dnes v podvečer oslaví Židé svůj nejvýznamnější svátek v roce: Jom kipur neboli Den smíření. Jom kipur provází dlouhý, více než dvacet čtyři hodin trvající půst a intenzivní modlitby, navíc je zakázáno používání aut, což si tu lidé patřičně užívají a masově vyrážejí na kole, kolečkových bruslích nebo pěšky na silnice, které se mění v živé pěší zóny. Letos ale svátek přichází v době, kdy celý Blízký východ s napětím očekává výsledky diplomatických jednání kolem syrského chemického arzenálu.
Teroristické hnutí Brigády mučedníků od Al-Aksá blízké palestinskému Fatahu vyzvalo mezitím k útokům proti Izraeli. Židovský stát proto uzavřel hranice s palestinskými územími. Uzavřené hranice jsou podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó v Izraeli během významných svátků poměrně běžnou věcí, tentokrát je ale izraelská policie ještě ve větší pohotovosti, a to nejen kvůli situaci v Sýrii, ale také proto, že na dnešek připadá 40. výročí jomkipurské války, kdy právě klidu na Jom kipur využila vojska Sýrie a Egypta k útoku na Izrael.
Během Jom kipur, neboli Dne smíření, je zakázána veškerá práce, v Izraeli nevysílá televize ani rozhlas, zavřeny jsou všechny úřady i obchody a lidé dokonce ani nesmí jezdit automobilem. Večer se pak synagogy naplní, podobně jako kostely o Vánocích, davy věřících i těch, kteří sem zavítají jen jednou ročně. S Dnem smíření se váže také zvyklost ultraortodoxních komunit, točení slepicí, které má symbolicky přenést lidské hříchy. Jom kipur připomíná dvě události: Bůh odpustil Izraeli zhotovení zlatého telete a Abrahám se v tento den dal obřezat a uzavřel tak smlouvu s Bohem. „Minimálně jednou za rok je třeba udělat 'účet duše'. Jde o vztah k Bohu i o vztah k lidem samotným,“ vysvětlil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Jomkipurská válka byla čtvrtá arabsko-izraelská válka, která vypukla 6. října 1973, když koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách. Jelikož v té době probíhal svátek Jom kipur, zastihl útok izraelské vojáky nepřipravené, armáda se v prvních dnech ocitla v defenzívě a zaznamenala těžké ztráty.Teprve po několika dnech, po dokončení mobilizace se izraelským obranným silám podařilo na Golanských výšinách zastavit útok a zatlačit syrské jednotky zpět i stabilizovat frontu na Sinajském poloostrově a zastavit egyptský útok, ale i překročit Suezský průplav.
S dneškem se ale pojí i další pro Izrael významné výročí, před 20 lety byla podepsána mírová dohoda z Osla. Deklarace o zásadách palestinské autonomie v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu představovala první vzájemnou dohodu Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny. Izrael v ní uznal OOP jako legitimního reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. Smlouva tak ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu podepsali mimo jiné izraelský ministr zahraničí Šimon Peres a člen výkonného výboru OOP Mahmúd Abbás. Izraelský premiér Jicchak Rabin a šéf OOP Jásir Arafat si podali za asistence amerického prezidenta Billa Clintona ruce. „Ta smlouva přinesla sice mírová jednání, mír ale nepřinesla,“ zhodnotil odborník na Blízký východ Marek Čejka, podle nějž navíc zanechala dohoda mnoho nevyřešených problémů do budoucna.
Kerry zavítá v neděli do Izraele, kde se sejde s Netanjahuem
Americký ministr zahraničí John Kerry zavítá v neděli do Izraele, kde by se měl setkat s premiérem Benjaminem Netanjahuem a jednat s ním o obnoveném mírovém procesu mezi židovským státem a Palestinci. Informovala o tom dnes Kerryho mluvčí Jen Psakiová. „Účelem této návštěvy je důkladný rozhovor s předsedou izraelské vlády o stavu vyjednávání mezi Izraelci a Palestinci po setkání, které Kerry měl s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v pondělí v Londýně,“ řekla Psakiová. Kerry a Netanjahu budou jednat také o syrské krizi. Podle šéfa americké diplomacie projevují zatím Izrael a Palestinci odhodláni pokračovat v přímých mírových vyjednáváních zahájených koncem července.
