Washington - Prezident USA Barack Obama ve svém projevu o stavu unie prohlásil, že letos uzavře věznici na Guantánamu. Obama také slíbil zvýšení minimální mzdy a podniknutí kroků k pozvednutí životní úrovně americké střední třídy. Svého cíle je přitom odhodlán dosáhnout i bez spolupráce s názorově roztříštěným Kongresem. Obama rovněž vyjádřil podporu úsilí ukrajinské opozice.
Obama slíbil nabídnout Američanům „soubor pevných, praktických opatření směřujících ke zvýšení růstu, posílení situace střední třídy a vytvoření nových příležitostí“. Svého cíle chce dosáhnout bez ohledu na názor Kongresu. Prezident prohlásil, že se zasadí o zvýšení minimální hodinové mzdy v zemi ze 7,25 na 10,1 dolaru (přes 200 Kč) - podle řady amerických ekonomů je tento krok tou nejjednodušší cestou, jak účinně pomoci americkým chudým.
Obama chce o zvýšení minimální mzdy pro federální zaměstnance rozhodnout prezidentským dekretem, který nepodléhá schválení Kongresu. Jeho republikánská část se proti plošnému zvyšování minimální mzdy ostře staví. Republikáni totiž varují, že opatření, které má vstoupit v platnost v příštím roce, nepřinese dostatečný užitek a jen dál zvýší nezaměstnanost.
Barack Obama:
„Dnes, po čtyřech letech hospodářského růstu, jsou firemní zisky a ceny akcií vysoké jako téměř nikdy předtím. Nejvyšší vrstvy se nikdy neměly lépe. Průměrné mzdy se ale sotva pohnuly, nerovnost se prohloubila.“
Své posluchače prezident ujistil, že lék na chudobu bude hledat i mimo Kongres. „Kdykoli a kdekoli budu moci pokročit dál bez legislativy, abych rozšířil možnosti pro americké rodiny, udělám to. Amerika nezůstane stát na místě, přešlapovat nebudu ani já,“ slíbil šéf Bílého domu.
Reakce republikánů na prezidentské poselství byla chladná. Republikáni v Kongresu uznávají nutnost zmírnění rozdílu mezi bohatými a chudými, ale navrhují jinou cestu. „Je to cesta volného trhu a důvěry ve schopnost lidí řídit vlastní osud,“ komentovala projev poslankyně Cathy McMorrisová Rogersová.
Ministr Moniz čekal v úkrytu na nehodu v Kongresu
Obamův projev v Kongresu sledovalo veškeré osazenstvo Senátu i Sněmovny reprezentantů, všech devět členů Nejvyššího soudu a špičky armádního vedení. Ze všech členů kabinetu chyběl jediný, ministr energetiky Ernest Moniz. Nebylo to kvůli nemoci ani pracovnímu vytížení, ale z bepečnostních důvodů.
Podle tradice byl Moniz odvezen do bezpečí pro případ, že by se v Kongresu stala tragédie a on by se musel ujmout vedení země. Každý rok se toto bezpečnostní opatření může dotknout kteréhokoli člena vlády, vždy se využívá i při nástupním projevu zvoleného prezidenta.
Šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner uznal, že prezident má pravomoc zvýšit minimální mzdu federálních zaměstnanců - důsledek ale bude podle něj prakticky nulový. Zvyšování mezd navíc může ekonomiku poškodit. „Když se zvyšuje cena čehokoliv, je toho čím dál méně,“ poznamenal Boehner. „Z minulosti víme, že zvyšování minimální mzdy připravilo statisíce Američanů s nízkými výdělky o práci,“ konstatoval.
Obama: Guantánamo uzavřu tento rok
V části projevu o zahraniční politice Obama prohlásil, že bude vetovat případné nové protiíránské sankce v případě, že je budou navrhovat američtí zákonodárci. Prezident také prohlásil, že během letošního roku by měla být uzavřena věznice na kubánském Guantánamu. „Boj s terorismem není jen záležitosti zpravodajských služeb a vojenských akcí. Je to i věrnost našim ústavním ideálům, je to příklad, který dáváme světu,“ řekl Obama.
V minulosti americký prezident uzavření věznice, která na jihu Kuby funguje už od roku 2002, sliboval několikrát. Úplně poprvé to bylo hned v jeho první funkční den, v lednu 2009. Ani za pět let se mu tento slib nepodařilo splnit. Bránil mu v tom nejen Kongres, který pro tento účel odmítal uvolnit potřebné finanční prostředky, ale také republikáni. Ti se s Obamou dostali do sporu o to, kam vězně podezřelé z teroristických akcí či z příslušnosti k hnutí Taliban nebo al-Káidě přesunout.
Většina běžných Američanů nechce tyto lidi přijmout na americké půdě. Za třináct let prošlo věznicí asi 775 lidí zadržených v Afghánistánu, Iráku či na severovýchodě Afriky, z nichž drtivá většina nebyla nikdy obviněna a roky neměla ani přístup k právníkům.
Spojené státy budou dál spolupracovat s mezinárodním společenstvím, aby Syřanům zajistily budoucnost, kterou si zaslouží, konstatoval. Budou rovněž podporovat Izraelce a Palestince v jejich obtížném, ale potřebném jednání o ukončení vzájemného konfliktu, řekl prezident. Vyjádřil také podporu úsilí Ukrajinců o svobodu slova a ochranu demokratických hodnot.
Projev tradičně sledovali miliony Američanů u televizních obrazovek, Bílý dům do Kongresu přizval také osobnosti, které symbolizují akcenty americké vnitřní politiky v Obamově éře. Řeči prezidenta ve Sněmovně reprezentantů naslouchala skupina očitých svědků loňského teroristického útoku v Bostonu, hasič, který zasahoval při ničivém tornádu v Oklahomě, či hráč basketbalu, který se veřejně přihlásil ke své homosexualitě.
Nejdelší potlesk si paradoxně neodnesla hlavní hvězda večera, ale příslušník armády Cory Remsburg. Americký seržant strávil několik měsíců v bezvědomí poté, co ho odpálená bomba málem připravila o život. „Jako Amerika, které slouží, seržant Cory Remsburg se nikdy nevzdává a neodchází,“ prohlásil Obama na závěr v jednom z nejemotivnějších okamžiků večera.
