Tokio – Americký prezident Barack Obama a japonský premiér Jukio Hatojama vyzvali Severní Koreu k návratu k šestistranným jednáním. Vyzvali také Írán, aby pracoval na obnovení mezinárodní důvěry ohledně svých jaderných aktivit. Oba představitelé slíbili, že budou těsně spolupracovat v oblasti nešíření jaderných zbraní. Čínské ministerstvo zahraničí vzbudilo krátce před Obamovým příjezdem do Pekingu rozruch prohlášením, že Obama jako černoch rozumí čínskému postoji vůči Tibetu, protože Peking prý svým zásahem „zbavil Tibeťany nevolnictví“.
Obama a Hatajoma zdůraznili, že pro Írán a Severní Koreu je životně důležité plnit své mezinárodní závazky týkající se jaderných programů. Ocenili, že se obnovily snahy dosáhnout míru a bezpečnosti na světě bez jaderných zbraní. Zároveň potvrdili, že jsou odhodláni takový svět vybudovat. Japonsko souhlasilo, že v lednu uspořádá konferenci o jaderné bezpečnosti.
Obama jako černoch rozumí čínskému postupu v Tibetu
Prohlášení čínského ministerstva zahraničí:
„Je to černý prezident. Rozumí proto hnutí za odstranění otroctví i obrovskému Lincolnovu významu pro toto hnutí. Lincoln hrál jedinečnou roli v ochraně národní jednoty a územní celistvosti Spojených států. Postoj Číny je stejný jako Lincolnův.“
Největší pozornost celé Obamovy asijské mise přitahuje návštěva Číny, kam americký prezident dorazí v neděli. Čínské ministerstvo zahraničí přišlo s kontroverzním prohlášením, že by Obamovi mělo imponovat, že Čína zrušila v Tibetu nevolnictví, které tam panovalo za dalajlamy, podobně jako Abraham Lincoln ve Spojených státech zrušil otroctví. Většina demokratických zemí ovšem chápe čínský vpád do Tibetu jako agresi.
Neočekává se, že by Obama v Číně přišel se silnými prohlášeními k otázce lidských práv. Podle zdrojů z Bílého domu se o tomto tématu Obama zmíní jen během soukromých rozhovorů s čínským prezidentem. Vstřícnost vůči Číně zároveň dal najevo minulý měsíc, kdy se nesetkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, který byl na návštěvě v USA, aby před svou návštěvou v Pekingu nezjitřil vzájemné vztahy.
Obama naopak bude na Čínu naléhat, aby pomohla Spojeným státům při tlaku na Severní Koreu. Při jednáních by ale měl zmínit i současnou situaci v Afghánistánu, kde USA zvažují navýšení počtu vojenských sil.
Historie čínsko-amerických vztahů je komplikovaná. Obě země navázaly diplomatické styky teprve před 30 lety. Obama vzájemné vztahy charakterizoval tak, že nejsou přátelské, ani nepřátelské. Čína je podle něj důležitý hospodářský konkurent, vztahy obou zemí pak prý bude formovat 21. století.
