Obama prý zvažuje rozmístění raket v Evropě

Washington - Obamova administrativa kvůli ukrajinské krizi přehodnocuje svou politiku vůči Rusku. Podle agentury AP zvažuje mimo jiné rozmístění svých raket v Evropě. Ty by byly schopné v předstihu udeřit proti ruským zbraním. Podle vlády USA porušuje Rusko odzbrojovací dohodu z konce studené války. Moskva se zatím k americkým plánům nevyjádřila, nejprve je chce analyzovat.

Ukrajinská krize možná skutečně odstartovala druhou studenou válku. Jestli už Moskva podezřelé rakety opravdu rozmístila, není ovšem jasné. Podle AP ale Washington chystá protiopatření – mimo jiné naznačuje možnost zlepšení schopnosti amerických jaderných zbraní ničit vojenské cíle na ruském území. Zdrojem zprávy AP jsou podle ruských médií neutajené výňatky ze zprávy generála Martina Dempseyho, dosavadního předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil.  

  • Rusko podle Washingtonu porušuje dohodu o zničení jaderných raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že ji porušují Spojené státy budováním protiraketové obrany. 

Podle AP se jeden z poradců šéfa Pentagonu Robert Scher v dubnu zmínil, že protiopatření by znamenala, že „bychom mohli napadnout rakety v Rusku“. Další představitel Pentagonu, Brian McKeon, v prosinci prohlásil, že tato možnost zahrnuje případné rozmístění pozemních střel s plochou dráhou letu v Evropě.   

Na veřejnosti se pro popsání možností vojenské odpovědi používají nejasné termíny jako „kompenzační schopnost úderu“ či „protiopatření“ (výrazem „counterforce“ se v jaderné strategii míní odveta proti vojensky hodnotnému cíli, jako jsou sila mezikontinentálních raket, letiště pro bombardéry s jadernými pumami, přístavy jaderných ponorek či velitelská stanoviště).  

Tank proruských separatistů
Zdroj: ČT24/ISIFA

Rusko by mohlo odpovědět rozmístěním raket Iskander

Rusko na americké plány zatím oficiálně nereagovalo. Kreml uvedl, že je chce nejprve podrobit analýze, informovala rozhlasová stanice Echo Moskvy. Neoficiálně se ale mluví o tom, že by Moskva na hrozbu rozmístění amerických jaderných zbraní i v těch částech Evropy, kde dosud nebyly, odpověděla rozmístěním raket Iskander a střel s plochou drahou letu u západních hranic.

Internetový list Gazeta.ru upozornil, že zatím není jasná reakce evropských spojenců na americké plány, nicméně varoval, že eskalace se dříve či později může vymknout kontrole.

Obama se původně snažil o restart americko-ruských vztahů

„Z politického hlediska se určitě jedná o novinku, zejména v kontextu Obamovy administrativy. Je to ale možná jediná logická odpověď na to, jakým způsobem se v poslední době Rusko chová,“ podotkl politický geograf Michael Romancov. „Současný americký prezident se s Ruskem snažil nastavit nové vztahy, odstranit jaderné zbraně, za což dostal Nobelovu cenu míru,“ připomněl Romancov.  

Tyto plány ale Obamovi nevyšly. „Rusko přestalo být partnerem, se kterým je možné v této situaci normálně jednat. Možná je to pokus, jak přitlačit na pilu, aby Rusko upustilo trošku páry a začalo se vracet k jednacímu stolu,“ míní politolog.

Rozdíly oproti dobám studené války tu ale stále jsou – hlavně co se týká vojenských kapacit. „Nemáme tu ani ideologické soupeření, i když se Putin snaží Rusko prezentovat jako alternativu vůči zkaženému Západu. Jsou také široké ekonomické vztahy. Nicméně to, že je tu krize ve vztazích, která zde nebyla posledních 30 let, to je evidentní fakt,“ dodal Romancov.   

Nahrávám video

Ruská agrese tématem nadcházejícího summitu G7

Šéf americké obrany Ashton Carter se v pátek sejde v Německu s americkými veliteli a diplomaty kvůli vypracování strategie proti ruské vojenské intervenci na Ukrajině. O víkendu se pak koná summit G7, na němž se bude rovněž probírat ruská agrese.  

Americký prezident prý hodlá na summitu vyzvat vedoucí představitele Unie k zachování protiruských sankcí. Sektorové sankce vůči Rusku platí do 31. července, restrikce uvalené na osoby a firmy zatím do září. Rusko bylo ze skupiny G7 prozatím vyloučeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...