Obama představil svou politiku na Blízkém východě

Washington/Dubaj - Americký prezident Barack Obama chce do mírových jednání na Blízkém východě zapojit přímo či nepřímo i ostatní země v regionu, nejen Palestince a Izraelce. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi Al-Arabíja, v němž ocenil také mírovou iniciativu saúdského krále Abdalláha. Přiznal, že Spojené státy dělaly chyby, ale dodal, že jeho vláda zvolí otevřenější diplomatický přístup. Zopakoval, že Spojené státy nabízejí Íránu přátelskou ruku, pokud ten je ochoten rozevřít zaťatou pěst.

„Nesmíme uvažovat jen v mezích palestinsko-izraelského konfliktu a nemyslet na to, co se děje v Sýrii nebo Íránu či Libanonu, Afghánistánu a Pákistánu,“ řekl nový prezident v prvním rozhovoru, který od své prezidentské inaugurace poskytl arabské televizi sídlící v Dubaji. „Všechny tyto věci jsou navzájem propojené,“ zdůraznil.

Vyslání svého zvláštního vyslance George Mitchella na Blízký východ označil Obama za „splnění svých předvolebních slibů“. „Nebudeme čekat na závěr mého funkčního období, abychom sjednávali mír mezi Palestinci a Izraelci. Začneme s tím hned,“ řekl. „Moje administrativa chce začít tím, že vyslechne všechny účastníky konfliktu a promluví s nimi, aniž by předem odsuzovala jejich obavy,“ dodal.

„Věřím, že dozrál okamžik, aby si obě strany uvědomily, že cesta, po níž se vydaly, nevyústí do prosperity a bezpečnosti pro jejich národy. Naopak že je čas vrátit se k jednacímu stolu. Bude to těžké, bude to trvat dlouho, a nechci budit falešné naděje, že se to vyřeší za několik měsíců. Jsem si ale jistý, že ve spolupráci s Evropsku unií, Ruskem a arabskými zeměmi regionu můžeme dospět k významným pokrokům,“ zdůraznil nový americký prezident.

Ocenil mírový plán saúdského krále Abdalláha, který vyzývá Araby uzavřít mír s Izraelem výměnou za jeho odchod z území obsazených po roce 1967. „Nemohu souhlasit s každým aspektem tohoto návrhu, ale myslím, že obsahuje myšlenky pro celý region, na jejichž základě bychom mohli k míru dospět,“ řekl Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína protestuje proti americkému prodeji dílů pro stíhačky Tchaj-wanu

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliard korun).
před 4 mminutami

Těžební firma BHP je zodpovědná za největší ekologickou havárii v Brazílii, rozhodl soud

Britsko-australský těžební gigant BHP je zodpovědný za největší ekologickou havárii v Brazílii, stěžovatelé proto mohou po firmě žádat odškodné. V pátek o tom rozhodl soud v Londýně. Při protržení přehrady v roce 2015 zahynulo na jihovýchodě Brazílie devatenáct lidí a právníci poškozených už dříve škody vyčíslili až na 36 miliard liber (985 miliard korun).
před 8 mminutami

Resort spravedlnosti USA žaluje Kalifornii kvůli překreslování volebních obvodů

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.
před 12 mminutami

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
před 51 mminutami

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
před 1 hhodinou

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 1 hhodinou

Lidé v Súdánu se zmítají v koloběhu násilí, říká expertka z Lékařů bez hranic

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
před 5 hhodinami

Ruský noční útok na Ukrajinu si vyžádal čtyři oběti

Údery ruské invazní armády na Kyjev zabily čtyři lidi, dalších 29 jich zranily, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Agentura Reuters napsala, že ruský černomořský přístav Novorossijsk po útoku ukrajinského dronu zastavil vývoz ropy.
05:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...