Obama o dodávce zbraní Kyjevu zatím nerozhodl, trvá na diplomacii

Washington – Spojené státy americké podporují diplomatické řešení konfliktu na východní Ukrajině, ujistil prezident Barack Obama po dnešním jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Americký prezident oznámil, že hodlá hledat všechna opatření, která by krizi na Ukrajině mohla ukončit. Dodávky obranných zbraní Kyjevu sice připustil, zatím ale podle něj nejsou ve hře.

Podle Obamy byla možnost vojenského řešení ukrajinské krize vždy velice malá: „Je až na posledním místě. A není příliš optimistická,“ poznamenal americký prezident s poukazem na velikost a možnosti ruské armády. Obama ujistil, že v případě úvah o poslání obranných zbraní Kyjevu bude nejdřív své záměry konzultovat se spojenci.

Jak by na dodávky zbraní reagovala Moskva, ptá se Obama

Obama se obává, že zbraně dodané na Ukrajinu by se mohly dostat do „špatných rukou“. Jejich nasazení by podle něj mohlo vyvolat „nadměrně agresivní akce, jimž Ukrajinci nebudou schopni čelit“. „Jakou reakci to vyvolá, nejen ze strany separatistů, ale i Ruska? To všechno jsou otázky, které musíme brát v úvahu,“ upozornil americký prezident. „Měřítkem bude úvaha, zda je pravděpodobné, že to (dodávky zbraní) spíš bude účinné než nikoli. Tím se naše rozhodování bude řídit,“ dodal.

Obama po jednání s Merkelovou: „Jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek.“

„Pracujeme dál na diplomatickém řešení, ale zároveň varujeme, že pokud Rusko bude pokračovat ve svém nynějším kurzu, který ničí ruské hospodářství, poškozuje ruský lid a má zároveň strašlivý dopad na Ukrajinu, izolace Ruska se jen prohloubí, a to politicky i ekonomicky,“ uvedl americký prezident.

Angela Merkelová po jednání v Bílém domě
Zdroj: ČTK/AP/Evan Vucci

Merkelová řekla, že navzdory neúspěchům ve vyjednávání dál trvá na diplomatickém řešení a odmítá vojenské vyústění ukrajinské krize. „Spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou zůstane pevné, i když spolu obě strany vždy nesouhlasí,“ prohlásila kancléřka. Nebude-li diplomacie ve vztahu s Ruskem fungovat, „budou muset Evropa a USA prozkoumat další možnosti,“ upozornila.

Merkelová se důrazně postavila za zachování územní celistvosti Ukrajiny, což označila za klíčový problém jak ve vztahu k anektovanému Krymu, tak i k separatistickému povstání v Donbasu. „Pokud se zásady územní celistvosti vzdáme, neudržíme v Evropě mírový pořádek,“ varovala.

Merkelová přijela do Washingtonu po intenzivním vyjednávání, které spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem v minulých dnech vedla v Kyjevě a v Moskvě. Předběžná ujednání, o nichž veřejnost nebyla zatím podrobněji informována, chtějí nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dokončit na středečním summitu v Minsku.

Americký Kongres připravuje zákon o zbraních pro Ukrajinu

Republikánští a demokratičtí poslanci v branném výboru americké Sněmovny reprezentantů připravují zákon, který by vládu zavázal k dodávkám obranných zbraní Ukrajině. Obě komory Kongresu koncem loňského roku schválily zákon, který vládu zmocňuje k dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Prezident zákon podepsal, ale jeho ustanovení ponechávají na něm, zda a kdy se k zásobování Ukrajiny zbraněmi odhodlá. Mnoho zejména republikánských poslanců nyní na Bílý dům naléhá, aby vyzbrojování ukrajinské armády už začalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...