Minsk - Ve čtvrtek odpoledne začíná dvoudenní schůzka prezidentů Ruska a Běloruska. Hlavním tématem jednání bude prohloubení svazové spolupráce. V médiích se objevily spekulace, že předmětem rozhovorů by mohl být vznik nového svazového státu, jehož prezidentem by se stal Vladimír Putin. Myšlenka rusko-běloruské unie existuje již řadu let, oživil ji blížící se konec Putinova prezidentského funkčního období, po němž už v březnových volbách nesmí znovu kandidovat. Kreml ani Minsk ale podobné dohady nepotvrdily.
Putin přilétá do Minsku odpoledne, v souvislosti s jeho příletem se konala ve středu v běloruském hlavním městě demonstrace. 200 představitelů opozice vyjadřovalo nesouhlas se záměrem vytvořit společný stát.
Spekulace, že by součástí dvoudenní schůzky mělo být i jednání o ústavě nového rusko-běloruského státu, se v minulých týdnech objevily v médiích obou států. Kreml ale veškeré podobné domněnky popřel. Také Ondřej Soukup, korespondent Hospodářských novin v Rusku, a rusista Milan Dvořák se domnívají, že se na setkání budou projednávat hospodářské otázky, především ceny plynu a ropy pro Bělorusko na příští rok.
Proč myšlenka rusko-běloruské unie zůstane zatím jen fantazií
O vytvoření jednotného státu se uvažuje od počátku devadesátých let, jeho zřízení bylo záměrem tehdejších prezidentů Lukašenka a Jelcina. V roce 1997 byla jako předchůdce budoucího společného státu podepsána svazová smlouva mezi Ruskem a Běloruskem, která upravuje především těsnější politické, hospodářské a vojenské vztahy. Se zvolením Vladimíra Putina se realizace myšlenky společného státu znatelně oddálila.
Jeho vznik blokují například spory o tom, jak by měl být takový stát zřízen nebo jaká by měla být společná měna, integrační snahy zmrazily také ceny energetických surovin, neboť plyn a ropa pro Bělorusko zdražuje. Historická pouta obou zemí jsou sice velmi silná, ale jejich síla je natolik nesrovnatelná, že by i tento rozdíl zřízení unie významně bránil.
Pokud by se Putin stal hlavou nové unie, Lukašenko by se musel smířit s podřízenou funkcí, což podle mnohých analytiků není příliš pravděpodobné. Nereálné podle rusisty Milana Dvořáka také je, že by se do tří měsíců, kdy končí prezidentský mandát Vladimira Putina, stihly provést zásadní úpravy v ústavách obou zemí a proběhnout referendum, což by vznik svazu jistě podmiňovalo. „Putin zůstane s velkou pravděpodobností na některém vlivném místě, prezidentský kandidát Medveděv navrhnul, že by Putin mohl být předsedou vlády, a to je možná nejpravděpodobnější cesta,“ domnívá se Dvořák.
