NSA špehovala 100 tisíc počítačů. I čínskou a ruskou armádu

Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) si připsala další skandál. Podle deníku The New York Times (NYT) sledovala na 100 tisíc počítačů v různých zemích. Použít k tomu měla speciálně upravený program, který byl tajně instalován přes USB a dokázal proniknout i do vysoce chráněných počítačů. Software pracoval na základě radiových vln. NSA tak podle listu dlouhodobě sledovala počítače ruské nebo čínské armády, ale i některých evropských úřadů.

NSA podle deníku dlouhodobě monitorovala i počítače drogových kartelů nebo svých asijských spojenců v boji proti terorismu. NYT ve své zprávě čerpá z interních dokumentů NSA, ale také z informací od amerických činitelů a počítačových expertů. Agentura nazvala tento program „aktivní obranou“. Mezi jeho nejčastější cíle patřilo čínské vojsko, které Washington obviňoval z opakovaných kybernetických špionáží.

Web deníku The Washington Post nedávno uvedl, že Američané vyvíjejí superrychlý kvantový počítač, který dokáže prolomit téměř jakýkoli druh šifrování. NSA by se tak dostala k řadě bankovních, obchodních, lékařských i vládních údajů. Tajný výzkumný program má mít hodnotu 79,7 milionu dolarů (1,6 miliardy korun). Většina výzkumu probíhá v laboratoři ve městě College Park v Georgii.

Část informací o tomto programu zveřejnil bývalý technik NSA Edward Snowden. Toho USA obvinily ze špionáže a požadují jeho vydání z Ruska, kde se nyní ukrývá před americkou justicí. Nedávno jeden z vlivných činitelů NSA Richard Ledgett připustil, že by mohl být uprchlík omilostněn. Snowden by se výměnou musel zavázat, že už nebude vypouštět žádné tajné informace. Amnestii ale zatím zásadně odmítá ředitel agentury Keith Alexander i Bílý dům.

Aféra kolem sledovacích aktivit NSA otřásla loni evropskou politickou scénou i americkými vztahy se spojenci v Latinské Americe. Vyšlo totiž najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci milionů Evropanů. Agentura zřejmě odposlouchávala i státníky – třeba německou kancléřku Angelu Merkelovou či brazilskou prezidentku Dilmu Rousseffovou.

Obama chce do budoucna praktiky NSA změnit

Brazílie, Německo i Francie, ale také zástupci EU začali o problematice s americkou administrativou intenzivně jednat. Prezident Barack Obama už začal řešit možné změny v budoucích praktikách vládní tajné služby. Reformu chce přiblížit už tento týden.

Aféra s odposlechy
Zdroj: ČTK/AP Photo/Francisco Seco

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...