Nový Snowdenův úkol: Zastupovat má studenty v Glasgow

Glasgow - Americký uprchlík Edward Snowden byl zvolen novým zástupcem studentů univerzity v Glasgow. Do čestné funkce ho vybrali sami studenti. Snowden loni v létě předal médiím informace o tom, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sleduje elektronickou a telefonickou komunikaci osob a státníků po celém světě. Zjištění vyvolalo pobouření v USA i v zahraničí.

„Jsme ze zvolení Snowdena nadšeni,“ uvedla v prohlášení skupina studentů, která ho na post navrhla. „Máme velkou a ušlechtilou tradici předkládat vážná prohlášení prostřednictvím našich zástupců. Touto volbou ukazujeme Edwardu Snowdenovi a dalším šiřitelům odvážných sdělení, že jsme s nimi solidární, ať jsou kdekoli.“ Studenti také prohlásili, že v příštích týdnech budou pokračovat v kampani za to, aby NSA a další úřady přestaly omezovat základní právo lidí na svůj soukromý život a aby byl Snowden označován za šiřitele odvážných sdělení, nikoli za zrádce.

Snowden přijal kandidaturu prostřednictvím svého právníka. Zástupce studentů je volen na tři roky a jeho hlavní funkcí je reprezentovat zájmy studentů. Spolupracuje se studentskou radou a předkládá vedení školy problémy studentů. Funkci zastává obvykle veřejně činná osobnost. I když má zástupce studentů prakticky hájit jejich zájmy, i v minulosti byli do funkce zvoleni lidé, kteří nemohli přijet do Glasgow - například Winnie Mandelová nebo Izraelec Mordechaj Vanunu. Ten byl 18 let vězněn za to, že v roce 1986 odhalil izraelská jaderná tajemství britskému listu The Sunday Times.

Americké úřady Snowdenovi zrušily pas a vytrvale žádají o jeho vydání. „Vrátit se do Spojených států by podle mne bylo nejlepší řešení. Bohužel to ale není možné z důvodu současných zákonů,“ sdělil Snowden nedávno na Twitteru, kde odpovídal na dotazy z celého světa. V USA je obviněn ze špionáže a hrozí mu roky za mřížemi. Ukrývá se v Rusku, kde dostal roční azyl. Podle všeho ale bude moci v zemi zůstat déle.

Americký prezident Barack Obama před pár týdny oznámil, že americké tajné služby přestanou monitorovat komunikaci hlav států a vlád blízkých spojenců. K ukončení rozsáhlého sledovacího programu se ovšem Spojené státy nechystají.

Obama pouze přislíbil, že program získávání takzvaných metadat o telefonátech Američanů bude podroben větším restrikcím a přestane „existovat v nynější podobě“. I v budoucnu se budou metadata, tedy údaje o číslech, místě a délce hovoru, shromažďovat. Budou se ale uchovávat mimo NSA. Jednou z variant je, že metadata budou uchovávat operátoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 43 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...