Praha - Prezident Václav Klaus dnes dopoledne na Pražském hradě oficiálně jmenoval profesora Jiřího Drahoše novým předsedu Akademie věd České republiky (AV). Fyzikální chemik a dosavadní místopředseda vědecké instituce byl akademickým sněmem zvolen již 16. prosince. Nový post převezme po Václavu Pačesovi a podle svých slov hodlá bojovat za vyšší finanční vklady do kvality výzkumu, podporu mladých vědců a také koncepční spolupráci s vysokoškolskými pracovišti. Rozšířit chce také působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistit vyšší účast pracovišť akademie v mezinárodních projektech.
Současný předseda Akademie věd Václav Pačes předává svému kolegovi žezlo rád. Vysoká funkce ho vyhnala z laboratoří, kam teď znovu spěchá k nedokončeným projektům: „Velice se těším, že se zase vrátím k takovému běžnému životu vědeckého pracovníka.“ Akademie věd má 54 vědeckých pracovišť, přes 3 a půl tisíce badatelů a stagnující rozpočet 5 a půl miliard korun. Podle Pačese není hlavní problém ani tak nedostatek veřejných prostředků, ale hlavně těch soukromých.
Podle nového předsedy AV by v budoucnu měl vzniknout specializovaný sbor vědeckých teoretiků, kteří budou hodnotit jednotlivé vědecké projekty a způsob nakládání se státními financemi, které jdou do těchto výzkumů. „Hodnocení výzkumu a vývoje je samostatná disciplína, kterou by se měli profesionálně zabývat fundovaní odborníci. Pokud výzkum ročně spolkne 26 miliard, pak se může najít pár desítek milionů na zřízení a chod takové instituce,“ jak uvedl Drahoš pro LN.
Jiří Drahoš
*1949, Český Těšín - absolvent VŠCHT, obor fyzikální chemie
Drahoš je mezinárodně uznávaným odborníkem a v současné době vykonává prestižní funkci prezidenta Evropské federace chemického inženýrství. Působí rovněž jako člen exekutivy Světové rady chemického inženýrství (World Chemical Engineering Council) a od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA. V posledních třech letech zastává funkci místopředsedy AV ČR a je předsedou České společnosti chemického inženýrství. Ve vědecké práci se věnuje chemickému inženýrství a specializuje se na hydrodynamiku toku vícefázových reaktorů. Od roku 2003 je profesorem.
