Gaza - V nově vyhroceném blízkovýchodním konfliktu vyvstala debata, zda palestinský Hamas začne znovu využívat taktický trumf v podobě zajatých vojáků. Po dřívějších zprávách o Aronu Šaulovi, ohledně jehož osudu se zatím mnoho neví, média přinesla informace o dalším možném Izraelci v rukou Hamasu. Může jít dokonce o rodinného příslušníka izraelského ministra obrany. Domovská armáda ho postrádá, ani Hamas ale podle svých vyjádření prý o vojákovi nic neví. Třetí možností je tak vojákova smrt v přestřelce o podzemní tunely. Co Izrael pro záchranu svých zajatých vojáků dokáže obětovat, každopádně ukazují předchozí podobné příběhy.
V pátek nad ránem mohlo jít o totožnou akci, při které před týdnem zmizel během operace v Rafáhu Aron Šaul. Jako člen jednotky měl za úkol vyhledat a zničit obávané podzemní tunely Hamasu. Právě v jednom z nich celou skupinu překvapil sebevražedný atentátník následovaný palestinským komandem. Podobně jako Šaul nyní po přestřelce zřejmě padl do zajetí 23letý podporučík Hadar Goldin. Právě takový „úlovek“ může být pro Izrael velmi citlivý. Šlo by totiž o příbuzného šéfa resortu obrany.
Pátrání po zajatci tak izraelský postup a úsilí ještě zintenzivní. „Izrael tvrdí: My ho nemáme, my o něm nevíme. Není u nás. To, když řekne tamní armáda, znamená, že skutečně začíná operace na jeho záchranu. Izrael chce každého svého vojáka dostat zpět do bezpečí,“ dodává redaktor ČT Pavel Novotný. Tím spíše, že pro mladé Izraelce je povinná vojenská služba. Podobné akce proto mají ve veřejnosti díky soucitu a pocitu sounáležitosti velkou podporu.
Řada Izraelců má ještě v živé paměti dlouho neúspěšné úsilí o získání Gilada Šalita. Když ho v roce 2006 Hamas unesl přes společnou hranici, armáda s tažením v Gaze neváhala. Záchranná operace s názvem letní déšť ale neuspěla. Na stopu Šalita se nepodařilo přijít celých pět let.
Izraelské bezpečnostní služby podle médií před propuštěním získaly informace o předpokládaném místě Šalitova zajetí na severu Gazy. Izraelská armáda prý přichystala plán útoku, nakonec od něj ale upustila, když armádní velitelé dospěli k závěru, že informace jsou mylné. V budově byly ve skutečnosti nastražené výbušniny a Šalita únosci drželi na jiném místě v podzemí. Po celou dobu zajetí ho prý hlídalo jen pět členů Hamasu, aby únosci zajistili co největší utajení.
Ke svobodě ho nakonec dostala až kontroverzní dohoda, s jejíž podobou kompromisu se řada Izraelců těžko srovnávala. Hamas totiž výměnou získal zpět přes tisícovku svých vězňů. Bezmála 300 z nich si přitom odpykávalo tresty za teroristické činy proti židovskému státu. Podle mnohých byla taková cena příliš vysoká – a mohla vlít Hamasu do žil vidinu silné páky proti Izraeli.
Pavel Novotný, redaktor ČT:
„Je otázka, jakou taktiku Izrael zvolí. Už v případě Gilata Šalita spousta lidí říkala: Je nám ho líto, soucítíme s jeho rodinou, ale prosím nepouštějte palestinské vězně považované za teroristy. Začnou se znovu zapojovat do povstání… Na druhou stranu i mnozí Palestinci sedí v izraelských věznicích za činy,které bychom v jiných válkách ani zločiny nenazvali. Ta situace není zcela černobíla.“
Hamas v reakci na docílení svých požadavků později vyzval k dalším únosům izraelských vojáků. Těžko říct, kolik by si nyní radikálové Hamasu mohli říct za rodinného příslušníka jednoho z ministrů. Hamas se ale k akci nepřihlásil, jeho ozbrojené křídlo Kásam jen oznámilo, že v pátek ráno provedlo „unikátní operaci“.
