Brusel - Reakce světových politiků na výsledek volby prvního prezidenta Evropské unie na sebe nenechaly dlouho čekat. Unie si především oddechla, že se nového evropského lídra podařilo najít tak rychle. Osobu Hermana Van Rompuye pak většinou politici hodnotí kladně. Prý je to státník, který přinesl své zemi stabilitu, a to se teď od něj očekává i na evropské politické scéně.
Jedni mají Hermana Van Rompuye za šedou úřednickou myš, druzí za extraschopného vyjednavače, kterého sedmadvacítka potřebuje jako sůl. Podle některých analytiků chtěla Evropská rada politika, který nezastíní Angelu Merkelovou ani Nicolase Sarkozyho. Mimo rodnou Belgii je Rompuy skoro neznámý, doma má ale pověst toho, kdo dokáže přivést k rozumu na nože rozhádanou frankofonní a vlámsky mluvící část země. 62letý veterán vlámských křesťanských demokratů přitom premiérskou funkci dlouho odmítal.
Na konci roku 2008 už ale Van Rompuy z královského paláce odcházel jako předseda belgické vlády. Je známý sebeironickými vtipy, což mu prý pomáhá při složitých jednáních. Miluje i japonskou poezii, kterou s oblibou recituje.
Lisabonská smlouva začne platit 1. prosince, do konce roku povedou ještě unii Švédové, pod jejich taktovkou proběhne prosincový summit, který nominaci nových tváří formálně potvrdí. Prezident Van Rompuy se žezla ujme s Novým rokem. Zkouška ohněm ho čeká v březnu, až povede první schůzku sedmadvaceti šéfů států a vlád. Křeslo prezidenta má na dva a půl roku s možností prodloužení až na pět let.
Americký prezident Barack Obama už včera novému prezidentovi EU poblahopřál. Podle Obamy prý Spojené státy nemají v otázce bezpečnosti a růstu silnějšího spojence než Evropu. Vzájemné vztahy se díky novému pořádku zavedenému Lisabonskou smlouvou ještě posílí.
Ke zvolení Hermana Van Rompuye se vyjádřili i další státníci.
Angela Merkelová, německá kancléřka: „Bylo to rozhodnutí na základě společné shody. Nalezení shody mezi různými názory a úhly pohledu bylo v konečném důsledku hnací silou, motorem.“
Gordon Brown, britský premiér: „Van Rompuy je tím, kdo dokázal najít shodu mezi jednotlivými stranami své pětičlenné koalice. Po měsících nejistoty přinesl své zemi období politické stability. Jeho kvality diplomata, státníka a vyjednavače budou kvalitami, které může přinést do nové funkce předsedy Evropské rady.“
Donald Tusk, polský premiér: „Je to sázka na jistotu. V souvislosti s těmi funkcemi nemůže být řeč o nějakém silném vedení. To jsme ale věděli dlouho.“
Traian Basescu, rumunský prezident: „Především jsem rád, že jsme se rychle dohodli.“
Matti Vanhanen, finský premiér: „Je to historický den. Tohle byla možná nejdůležitější část zavádění Lisabonské smlouvy do praxe. Teď máme konstrukci, na které, doufám, budeme stavět alespoň dalších dvacet let.“
Baronka bez zkušeností, nebo schopná diplomatka?
Druhou novou tváří Evropské unie se stala baronka Catherine Ashtonová. Ještě po jejím jmenování eurokomisařkou pro obchod si jeden britský europoslanec stěžoval, že podle životopisu to pro ni není ta správná funkce. Dokázala opak. Čelila nejhorší hospodářské recesi v historii unie, vedla tvrdá jednání s Čínou, bojovala proti obchodnímu protekcionismu.
Politickou dráhu odstartovala jako labouristická ministryně školství a pak za vlády Tonyho Blaira prošla několika dalšími ministerskými úřady v britské vládě. Při jednáních o Lisabonské smlouvě patřila k jejím zastáncům. Teď má jako šéfka evropské diplomacie hájit zájmy 500 milionů obyvatel unie.
„Měli nejméně 15 kandidátů a zvolili jediné jméno bez předchozí zkušenosti, tu nejméně připravenou. To neznamená, že si povede špatně. Ale podle zásluh ji nevybrali,“ říká k volbě Ashtonové Piotr Kaczyński z Centra pro evropská politická studia.
Van Rompuy a Ashtonová nastoupí do úřadu příští rok. Na první pohled málo oslnivé duo má dva a půl roku na to, stát se evropskou hvězdou - s možností prodloužení na pět let. Zatím se jejich největší minus paradoxně stává největším plusem: Nikdo je nezná, takže nikomu nevadí, říká bruselská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Van Rompuy má už příznivce v Japonsku - díky svým básním
Nový prezident Evropské unie už má v Japonsku své příznivce - zatím ale spíš jako básník než jako politik. Je vyznavačem haiku, japonského zvukomalebného trojverší s přírodní tematikou, které je tvořeno trojverším s počty slabik 5-7-5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem. Jde o nejznámější formu japonské poezie. Van Rompuy verše ve formě haiku často píše, má svou webovou stránku, kde jsou všechny jeho verše haiku zveřejněny. Nejznámější jsou ale patrně ty, které napsal o svých vlasech:
Vítr čechrá vlas.
Čas bohužel vlasy vzal,
vítr fouká dál.
