Video z teroristického útoku na Novém Zélandu mohl vidět každý na Facebooku. Sám útočník ho tam nahrával v přímém přenosu. „Video je natočeno vlastně tak, že připomíná počítačové hry. Staví diváka do pozice střelce, takže se může ocitnout na jeho straně,“ popisuje odborník na etiku médií Jan Motal. Záznam je podle něj velmi nebezpečný a redakce by ho neměly dál šířit. Téma pro pořad Newsroom ČT24, který se bude vysílat od 22:02.
Novozélandský útočník ze sebe videem udělal hrdinu počítačové hry. Staví diváka do pozice střelce, říká expert
Online přenos teroristického útoku trval 17 minut. Na sociální síť ho vysílal sám útočník kamerou na svém čele. Záběry připomínají akční počítačovou hru. Jenže to žádná simulace nebyla, terorista v novozélandském městě Christchurch zabil 50 lidí.
„Video natočené na Novém Zélandu je točeno z pohledu střelce. Je točeno tak, že vlastně připomíná počítačové hry. Divák se velmi snadno může dostat do situace, kdy se cítí být střelcem, případně mu to může evokovat právě prostředí počítačové hry,“ popsal odborník na etiku médií Jan Motal z Fakulty sociálních studií v Brně.
„V tom je video velmi nebezpečné, protože souvisí s něčím, co my dobře známe – to je estetika počítačových her. Za druhé diváka staví do pozice střelce, takže se může ocitnout na jeho straně,“ dodal.
Expert: Zabývejme se příčinami, ne videem
Takhle brutální video podle Motala do veřejného prostoru nepatří. „Není tím, co bychom měli řešit ve vztahu k teroristickému činu. Měli bychom analyzovat důvody toho činu a to, jak s tím naložit ve společnosti. Sotva nám ale pomůže patlat se ve videu, které natočil sám terorista, aby sám ze sebe udělal hrdinu počítačové hry,“ zdůrazňuje.
Zároveň upozorňuje na to, že oběti útoku jsou anonymní, neidentifikovatelné. „To znamená, že my jako diváci nemáme vůbec možnost si je zařadit do nějakého příběhu, do jejich života nebo do společnosti. Proto považuji to video za velmi nebezpečné. Nemělo by se v médiích objevit vůbec,“ varuje Motal a dodává, že k témuž ostatně vyzývala policie.
Nebezpečí v podobných záběrech vidí i bezpečnostní expert Martin Bastl. „Tady v tom okamžiku se nám střetává povinnost médií informovat s určitou potřebou najít hranice toho, co je ještě společensky přijatelné, což už by spíš mohlo povzbudit další pachatele trestných činů a dodávat jim na popularitě. Hledání té hranice je úkolem samotných novinářů,“ zauvažoval Bastl.
Dilema novinářů ale pokračuje i po útoku. Terorista totiž využívá přítomnosti televizních kamer k šíření svého manifestu i v soudní síni. Jak by se média měla zachovat, rozebere nedělní Newsroom.
