Odmítavý postoj českých politiků k návrhům Evropské komise na trvalé přerozdělování utečenců je kontraproduktivní. V pořadu ČT Události, komentáře to řekla novinářka Lída Rakušanová. „Nabourává to soudržnost Evropy a solidaritu občanů s Evropskou unií jako takovou,“ prohlásila komentátorka ČRo Plus. Kvóty ale podle ní fungovat nebudou. To si myslí i bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který považuje reakci českých politiků za střízlivou. Jediným řešení je podle něj omezení masivní imigrace.
Návrhy Evropské komise na trvalé přerozdělování běženců odmítli přední čeští politice včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky. Podle Rakušanové to vypadalo, že se domnívají, že jim to Brusel dělá „natruc“. „Pokud vím, tak Evropská komise nedělá nic jiného, než že zpracovává zadání, které dostane, a na základě toho udělá návrh, který se jí zdá kompromisní, ovšem pouze ho předloží. Až Evropská rada – tedy zástupci všech členských států se tím zabývají a diskutují o tom, takže nevím, proč se ozývala taková slova,“ okomentovala postoj českých politiků Rakušanová.
Věcná pomoc místo peněz
Stejně jako Rakušanová se i Pojar domnívá, že žádný systém kvót na přerozdělování utečenců nebude fungovat. „Není to racionální řešení, myslím si, že reakce českých politiků je v zásadě reakcí střízlivou. Jediným řešením je omezení masivní imigrace do Německa a Švédska, které musí změnit systémy sociálních dávek a zrychlit azylové řízení. Dokud nepřestanou být magnetem pro migranty, žádný systém fungovat nebude,“ je přesvědčen Pojar. Lidé se totiž přirozeně vydají do států, kde jsou muslimské komunity a které uprchlíky vítají.
I v rámci Německa jsou ale velké rozdíly v tom, jak je uprchlíkům poskytována pomoc, připomněla Rakušanová. Třeba v Bavorsku dostávají utečenci zboží a různé poukázky, zatímco jinde to považují za nedůstojné, a proto dostávají i nadále peníze.
Pojar varuje před napětím v členských státech
Pojar se ale obává, že pokud budou kvóty prosazeny silou z Bruselu, bude to mít značné dopady na vnitřní situaci v mnoha členských zemích, kde vznikne napětí ve společnosti. „To jsou kroky, které jedině podpoří hlasování Britů pro vystoupení z Unie, podpoří názor jednotlivých zemí, aby byl zrušen schengenský prostor,“ míní Pojar. Klíčová je podle něj ochrana hranic EU, která stále není dostatečná.
Uprchlických kvót se naopak zastává Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů. „Nemůžeme je vnímat samoúčelně. Myslím si, že dávají smysl v okamžiku, kdy bude fungovat jednotný evropský azylový systém, kdy žadatelé o uprchlický status budou bez ohledu na to, v jakém členském státu se ocitnou, vyplňovat jediný formulář – evropskou žádost o azyl. To je jediný způsob, jak se vypořádat s neřízenou migrací do Evropy,“ prohlásil Beneš. Zásadní je nyní otázka, kolik lidí který stát přijme a kolik si bude moci dovolit převzít Unie jako celek.
Podle Rakušanové je kromě společné azylové politiky klíčová i společná imigrační politika. „Lidé utíkající před válkou nemají automaticky právo na azyl, nýbrž na ochranu, a ta je dočasná. Myslím si, že až se rozběhnou azylová řízení v Německu, ukáže se, že lidí, kteří dostanou azyl, bude málo,“ připomněla Rakušanová.
Zapouzdřování hranic
V Evropě přibývá lidí, kteří chtějí uzavřít hranice. „Pro nás to není dobrá zpráva. Mám obavy, že hranice v Evropě se nebudou zvedat stejně rychle. Obávám se, že pro spoustu Západoevropanů by bylo akceptovatelné uzavírání hranic ve střední a východní Evropě, dochází k zapouzdřování západní Evropy,“ obává se Beneš. Podle Pojara je jasné, že situace je neudržitelná a nový návrh kvót z pera Komise frustrace lidí pouze povzbudí.
Západní státy jako Francie a Německo se ale stále snaží dospět k celoevropskému řešení. Mimo jiné šlo o nedávnou dohodu s Turky o vracení migrantů, kteří nemají právo na azyl. Země EU místo toho přebírají skutečné uprchlíky přímo z Turecka.
Řekové ale na dva týdny deportace pozastavili, jelikož o azyl najednou začala žádat naprostá většina běženců. „Ta dohoda se teď zadrhává, ale doufejme, že jde o porodní bolesti,“ podotkla Rakušanová.
