Vukovar – Ve východochorvatském Vukovaru zuří v těchto dnech po dvaceti letech znovu srbsko-chorvatská válka. Tentokrát ovšem jde o „válku nápisů“, vyvolanou záměrem úřadů používat kvůli silné srbské menšině vedle latinky i cyrilici, jež je oficiálním písmem v sousedním Srbsku. Politici ve Vukovaru vybízejí obyvatelstvo ke klidu a odsuzují nenávistné projevy obou stran.
Proti plánům na zavádění menšinové abecedy protestovalo o víkendu 20 tisíc místních obyvatel. V noci na čtvrtek pak posprejovali neznámí lidé několik vukovarských staveb nápisy v cyrilici. Kromě jména srbského politika Vojislava Šešelje, který je souzen v Haagu kvůli válečným zločinům, se objevily i další reminiscence na občanskou válku z počátku 90. let, jako třeba typický srbský pozdrav třemi prsty. Dnes ráno se pak objevila reakce. „Pro všechny Srby není dost vrb, pověsme je i na břízy,“ nastříkal kdosi na bytový dům na sídlišti. Připomněl tak heslo „Srbe na vrbe“, které používali (a naplňovali) chorvatští fašisté za druhé světové války. Oba případy vyšetřuje místní policie.
Cyrilice by měla být ve Vukovaru zavedena na základě zákona o ochraně menšin. V případě, že počet lidí hlásících se k určité menšině dosahuje v dané lokalitě alespoň jedné třetiny, ukládá zákon užívání obou jazyků - respektive abeced. Právě to je případ Vukovaru ležícího na hranicích se Srbskem. Část místních politiků ale tvrdí, že ve městě ve skutečnosti žije Srbů mnohem méně a že přijeli ze sousední země, kam uprchli po válce, jen na předloňské sčítání lidu.
Vukovar - místo jednoho z největších masakrů jugoslávské války
Vukovar je známý hlavně kvůli masakru během srbsko-chorvatské války. Srbské jednotky s pomocí Jugoslávské lidové armády (JNA) obsadily město v listopadu 1991 po tříměsíčním těžkém obléhání. Po kapitulaci chorvatských ozbrojených sil se mnoho obyvatel a válečných zajatců uchýlilo do vukovarské nemocnice. Srbské jednotky odtud 20. listopadu 1991 odvlekly několik set lidí a na nedaleké farmě Ovčara jich na dvě stovky zabily. Těla mrtvých byla naházena do společného hrobu. Po válce bylo exhumováno 194 obětí a na místě masakru byl postaven památník.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za masakr odsoudil bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina na 17 let do vězení, jeho nadřízeného Mileho Mrkšiče poslal za mříže na 20 let. Třetí důstojník z takzvané vukovarské trojky, Miroslav Radić, byl osvobozen. Před tribunálem stanul i srbský starosta Vukovaru Slavko Dokmanović. Před vynesením rozsudku ale spáchal ve své cele sebevraždu.
