Na povrchu Pluta jsou hory vysoké přes tři kilometry, rozlehlé ledové pláně či duny, které představují záhadu i pro samotné vědce NASA. Snímky s vysokým rozlišením, jež dorazily na Zemi až nyní, pořídila sonda New Horizons 14. července nad rovníkovou oblastí trpasličí planety. Vědce už předtím překvapilo, že Pluto a jeho měsíce nejsou mrtvé planety, jak předpokládali.
NOVÉ SNÍMKY: Duny na povrchu Pluta jsou pro vědce NASA záhadou
Vědci budou dostávat data z New Horizons pravidelně až do konce roku 2016. Poslední sada snímků s vysokým rozlišením ukazuje rozmanitý povrch trpasličí planety. Na fotografiích jsou vidět mimo jiné kaňony nebo duny.
Na povrchu Pluta je asi desettisíckrat nižší tlak než na Zemi, vědci proto řeší, jak je možné, že vítr má takovou sílu, aby pohyboval částicemi a vytvořil duny. „Vidět na Plutu duny – pokud to skutečně jsou ony – je fascinující, protože atmosféra Pluta je tak řídká,“ konstatoval vědec Bill McKinnon z Washingtonské univerzity v St. Louis. „Buď mělo Pluto hustší atmosféru v minulosti, nebo tam funguje nějaký proces, na který jsem nepřišli. Je to záhada,“ dodal výzkumník.
Vědce překvapily už dřívější snímky. Zjistili kupříkladu, že je Pluto v mnohem větším mlžném oparu, než předpokládali. Vrstvy mlžného oparu zřejmě sahají až do výšky 160 kilometrů. Právě kvůli tomu údajně Pluto vypadá, jako by mělo načervenalou barvu. Teploty na planetě se prý pohybují kolem minus 229 stupňů Celsia.
Mezi nově odhalenými poznatky je i velká ledová planina v oblasti Région Tombaugh, jak vědci nazvali tuto rozlehlou zónu ve tvaru srdce. „Objevení na Plutu této dost mladé pláně překonává naše veškerá očekávání. Nejsou vidět krátery po nějakých nedávných dopadech asteroidů, takže tato zóna je dost mladá, méně než 100 milionů let. Pravděpodobně se ještě stále tvaruje geologickým procesem,“ konstatoval vědec NASA Jeffrey Moore.
NASA vyslala sondu New Horizons k Plutu 19. ledna 2006. Je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdržela jen chvíli. Kolem trpasličí planety neměla v plánu obíhat a proletěla kolem ní rychlostí 49 tisíc kilometrů za hodinu. Projekt stál 700 milionů dolarů.
GALERIE
Pluto
Objev Pluta byl výsledkem soustavného hledání deváté planety sluneční soustavy od konce 18. století, které vyvrcholilo úspěchem amerického astronoma Clyda Tombaugha v lednu a únoru 1930. V roce 1978 se pak podařilo Jamesi Christymu, dalšímu americkému astronomovi, objevit u Pluta měsíc Charon a v roce 2012 byli na snímcích Hubbleova kosmického dalekohledu objeveni další čtyři souputníci Pluta – Kerberos, Styx, Hydra a Nix. Pluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa.
