Ani deset měsíců po požáru pařížské katedrály Notre-Dame se neví, jak bude vypadat její rekonstrukce. Francouzský architekt Yves Couasnet má ale jasno. Jeho progresivní návrh počítá s tím, že na vrcholku slavné stavby se objeví skleněná věžička. Většina jeho krajanů ale chce, aby katedrála vypadala po přestavbě stejně jako před osudným požárem.
Netradiční koncepci nosil Yves Couasnet v mysli už od osudného požáru: „Ihned mě napadlo vytvořit věžičku ze skla, a to z mnoha důvodů. Tím hlavním je světlo, které je pro katedrálu velmi důležité.“ Kritikům svého ambiciózního návrhu francouzský architekt vzkazuje, že dnes obdivovanou skleněnou pyramidu v Louvru si nejdřív také uměl představit málokdo.
Skleněná věžička by se mohla stát dalším symbolem Paříže. Byla by dobře viditelná zdálky a světlo by nejen odrážela, ale i sama vyzařovala. Další výhodou projektu je podle jeho autora fakt, že skleněná věž může být postavena v ateliéru a její tři díly spojeny v relativně krátké době, během jednoho měsíce.
Většina Francouzů chce rekonstrukci katedrály do původní podoby
Skleněná koncepce Yvese Couasneta by mohla narazit na veřejné mínění. 54 procent obyvatel Francie si totiž přeje, aby katedrála Notre-Dame vypadala stejně jako před požárem. Nebrání se přitom využití moderních stavebních technik, které dnešní doba nabízí.
Architekt přesto za svůj ambiciózní plán chce bojovat a už jej poslal do Elysejského paláce. Odpovědět mu prý měl samotný prezident Emmanuel Macron. Ten chce, aby rekonstrukce katedrály byla dokončena do začátku letních olympijských her v roce 2024. V současnosti je ale stále těžší odhadnout, zdali je splnění tohoto termínu reálné.
Samotná rekonstrukce katedrály totiž nezačne dříve než v příštím roce. Mnohé dosavadní práce trvají déle, než se předpokládalo.
„V tuhle chvíli pořád nevíme, co bude třeba podniknout s tou zachovalou stavbou. Můžeme se tady sejít za pět, deset let a v katedrále budou ocelové vzpěry prostě proto, že to bude nutné. Podle mě se nedá předpovídat, co nakonec bude staticky nezbytné udělat,“ poznamenal historik architektury z ČVUT Pavel Kalina.
„Bude to každopádně zajímavý impuls, jak postupovat při obnově historických staveb. Udělat to, jako to bylo předtím, s tím je spojena řada technických problémů. Podle mě dřevo je vynikající a velice současný materiál,“ míní Kalina.
