Norská prokuratura: Breivik patří na psychiatrii

Oslo - Norská prokuratura označila politická prohlášení norského atentátníka Anderse Behringa Breivika za výplody fantazie a žádá jeho umístění na psychiatrii. Konečné slovo k jeho duševnímu zdraví vyřkne ovšem až soud současně s verdiktem. Breivik dnes vystoupil s tím, že se cítí ukřivděný, že nikdo nemyslí na něj a jeho traumata. V pátek ještě zazní závěrečná řeč obhajoby i obžalovaného. Proces s norským vrahem se chýlí ke konci, verdikt padne v červenci nebo srpnu. Deset týdnů jednání podle komentátorů norského tisku ale příliš jasno do kauzy nevneslo. Podle nejnovějšího průzkumu by tři čtvrtiny Norů chtěly vidět Breivika za mřížemi.

Breivikovo tvrzení, že patří k řádu templářských rytířů, je podle prokuratury smyšlené. Ve skutečnosti ho k činu hnaly násilnické a vražedné fantazie, nechala se slyšet prokurátorka Inga Bejerová Enghová. Žalobce Svein Holden prohlásil, že sice pořád existují pochybnosti, zda je Breivik opravdu nesvéprávný, ale stejně by měl být umístěn na psychiatrii, ne do cely. Pokud by ale soudci přesto dospěli k jinému názoru než prokuratura, pak by podle Holdena měl být Breivik odsouzen k 21 letům vězení se zvláštní ostrahou a s možností dalšího prodlužování s ohledem na jeho nebezpečnost.

Holden a Bejerová Enghová prohlášení Breivika za nesvéprávného zdůvodnili přetrvávajícími pochybnostmi o jeho psychickém stavu během útoků. „Podle našeho přesvědčení je horší vsadit psychotického člověka omylem do vězení než nepsychotického zavřít na psychiatrii,“ uvedl Holden. Breivikův obhájce Geir Lippestad řekl, že bude-li jeho mandant poslán na psychiatrickou léčbu, odvolá se.

Třiatřicetiletý Nor dnes před odvedením ze soudní síně po delší době opět předvedl svůj extremistický pozdrav se zdviženou zaťatou pravou pěstí. Stejné gesto ukázal na úvod prvních tří stání, ale později od něj na žádost svých advokátů upustil. Breivik dnes jinak argumentům obžaloby naslouchal bez známek pohnutí, často se ale ironicky usmíval nebo kroutil hlavou.

Anders Breivik
Zdroj: ČTK/AP/Berit Roald

Posouzení duševního zdraví Breivika, jenž loni 22. července zabil 77 lidí, je klíčovou otázkou. Pokud bude Breivik shledán příčetným, půjde do vězení. Pokud bude prohlášen za nepříčetného, skončí v psychiatrické léčebně.

Dva posudky, které si odporují

Dva psychiatrické týmy ovšem dospěly k opačným závěrům. Podle prvního je Breivik paranoidní schizofrenik se sebevražednými sklony. Breivik byl v době útoku v psychotickém stavu, k zabíjení ho prý vedly zvrácené představy o tom, že je zachráncem svého lidu. Tyto představy podle psychiatrů svědčí o tom, že je atentátník nemocný a nemůže za své činy nést odpovědnost. Breivika údajně k zabíjení vedla posedlost násilím, ne politické přesvědčení.

Psychiatr Torgeir Husby
Zdroj: ČT24

Druhý posudek toto popírá. Podle psychiatrů trpí muž narciscistní poruchou osobnosti a ví dobře, co udělal. Podle nich se Breivik dobře koncentruje a myslí logicky. Je to vůbec poprvé v norské historii, kdy se musí soudci rozhodovat mezi dvěma protichůdnými posudky.

Každá dvojice psychiatrů přitom měla dva dny na to, aby soudu svůj posudek předložila a vysvětlila, proč došla k určitému závěru. Podle deníku Aftenposten soudci doufali, že se autoři prvního posudku Torgeir Husby a Synne Sörheimová a autoři druhého posudku Agnar Aspaas a Terje Törrissen během dlouhého soudního jednání názorově přiblíží. To se však nestalo, i když Törrissen při své výpovědi před soudem přiznal, že o Breivikově příčetnosti přeci jen zapochyboval. „U Breivika je patrná chybějící hloubka citů. Nevyšlo najevo ale nic, co by naznačovalo, že trpí psychózou,“ konstatoval po rozhovoru Törrissenův kolega Aspaas.

Breivikova chladnokrevnost psychiatra znejistila

Breivikovo chování před soudem vyvolalo u Törrissena pochybnosti. Zatímco tisícům obyvatel země i samým právníkům v soudní síni číslo 250 totiž tekly slzy při podrobném
líčení jednotlivých vražd, kdy Breivikovou střelbou zblízka umírali na ostrově Utöya mladí lidé, z nichž některým bylo teprve 14 let, obžalovaný nedal najevo žádné emoce.

Breivik do psychiatrické léčebny nechce

Breivik se k atentátu ve vládní čtvrti v Oslu a střelbě do levicové mládeže přiznal, ale cítí se nevinen. Sám si přeje, aby byl odsouzen jako trestně odpovědný člověk. V sázce je totiž podle něj věrohodnost jeho ideologie, hlásající odpor vůči přistěhovalcům, islámu, multikulturalismu či marxismu.

Norové přitom většinou pochybují tom, že duševně nemocný člověk mohl tak pečlivě naplánovat hrůzný čin: vyrobit výbušniny, odpálit je v centru Osla a pak chladnokrevně zaútočit na účastníky letního tábora na ostrově Utöya. Mluvčí příbuzných obětí masakru Trond Blattmann, který tehdy přišel o syna, už chce mít proces za sebou a je mu jedno, zda bude vrah prohlášen za šílence, nebo zločince.

Tři čtvrtiny Norů by rády viděly Breivika za mřížemi

Rodiny obětí teroristických útoků norského atentátníka Anderse Behringa Breivika i ti, kdo přežili jeho krvavé činy, vyjádřili velké rozčarování nad postojem prokuratury, která Breivika označila za nepříčetného člověka, jenž by se měl léčit na psychiatrii. Podle přeživších a pozůstalých je Breivik politický extremista, který patří do vězení. Tento názor převažuje i mezi norskou veřejností. Podle průzkumu veřejného mínění si 74 procent Norů přeje, aby Breivik skončil ve vězeňské cele.

„Vyjádření prokuratury mne nepřekvapilo, ale nemohu s ním souhlasit. U Breivika může jít o klamné představy, ale je v tom nesporně také politický motiv,“ uvedl Tore Sinding Bekkedal, který přežil masakr na ostrově Utöya. „Je hrozné, jestli se nejen on, ale celá společnost může vzdát odpovědnosti a prohlásit, že to byla jenom nemoc. Jaký signál to vyšle?“ táže se Trine Aamodtová, která loni na Utöyi ztratila 19letého syna Diderika.

Nespokojena je po dnešku i Randi Johansenová Perreauová. Na ostrově měla dva syny, 25letý Rolf Christopher masakr nepřežil, mladší Sebastian vyvázl fyzicky bez újmy. Emma Martinovicová zažila Breivikovu palbu jako přímý svědek, i po ní pravicový extremista střílel. Podle ní byl v tu chvíli zcela příčetný a přesně věděl, co dělá. 

Anders Breivik
Zdroj: Stian Lysberg Solum, NTB Scanpix/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 57 mminutami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na Sumy či Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, stejně jako při rozsáhlém ruském nočním raketovém a dronovém útoku na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 6 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.