Nobelovku za mír jsem měl dostat já, vtipkuje Asad

Bejrút – Syrský prezident Bašár Asad prý už za invaze do Iráku v roce 2003 navrhoval, aby se chemických zbraní zbavil celý Blízký východ. „Nobelovu cenu jsem měl dostat já,“ zažertoval v rozhovoru pro libanonský list Al-Achbár. Zároveň prý nelituje, že se chemických zbraní vzdává. Nobelovu cenu za mír letos dostala organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která od začátku října pracuje na likvidaci syrského chemického arzenálu. Asad na to přistoupil na návrh Ruska, které tak Sýrii ušetřilo plánované americké vojenské odvety za srpnový chemický útok u Damašku.

K chemickým zbraním a jejich účinnosti Asad listu řekl, že lepší ochranu než ony poskytuje politická rovnováha. Přitom se zmínil o vetu, jež v Radě bezpečnosti OSN za současného syrského konfliktu třikrát použili jeho spojenci Rusko a Čína.

To, proč už nepotřebuje chemické zbraně, prý má několik důvodů: Jednak prý má Sýrie tak moderní raketový arzenál, že je schopná nepřítele zastrašit už v prvních chvílích případného konfliktu. Dále prý v minulých 20 letech velmi pokročily metody ochrany proti chemickým zbraním. Asad se zmínil o tom, že Izrael při sebemenším napětí v regionu okamžitě distribuuje občanům plynové masky, takže v případě chemického útoku na Izrael by byly tyto zbraně málo účinné. Na příkladu pěti svých vojáků, vystavených údajnému chemickému útoku opozice, dokazoval Asad malou účinnost také tak, že tito vojáci dostali injekci s protilátkou a byli schopni se velmi rychle vrátit na bojiště. Sýrie prý začala omezovat výrobu chemických zbraní už v roce 1997 a místo ní se zaměřila na konvenční zbraně, jež jsou dle Asada rozhodujícím prvkem na bojišti. V této válce jsou prý chemické zbraně zcela zbytečné, jelikož syrský konflikt je interní.

Asad také připomenul, že už za invaze do Iráku, zahájené v roce 2003 kvůli tomu, že tamní režim údajně vyvíjel zbraně hromadného ničení, navrhoval, aby se těchto zbraní zbavil celý Blízký východ. „Tu cenu (Nobelovu) jsem měl dostat já,“ zažertoval.

Zmínil se také o chystané mírové konferenci, již chtějí Rusko s USA svolat k syrskému konfliktu do Ženevy. Asad nevěří, že se bude konat, a nevěří ani, že by syrskou válku mohla pomoci ukončit. To se podle něj může podařit jedině uspořádáním nových voleb v Sýrii a zastavením podpory teroristů, jak nazývá opozici. „Kdykoli my zabijeme 1 000 teroristů, přijde do Sýrie 2 000 dalších,“ řekl.

Problémem Západu je podle něj to, že nemá koho podporovat, jelikož opozice je mimořádně roztříštěná. O Syrské svobodné armádě, která boje začala a kterou založili dezertéři, Asad řekl, že je u konce s dechem. Její členové buď z armády odešli, nebo se připojili ke skupinám islamistů. Těm ale Západ pomáhat nechce a také kvůli nim nezačal opozici posílat zbraně z obav, aby se nedostaly do rukou extremistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.