Nobelovku za mír jsem měl dostat já, vtipkuje Asad

Bejrút – Syrský prezident Bašár Asad prý už za invaze do Iráku v roce 2003 navrhoval, aby se chemických zbraní zbavil celý Blízký východ. „Nobelovu cenu jsem měl dostat já,“ zažertoval v rozhovoru pro libanonský list Al-Achbár. Zároveň prý nelituje, že se chemických zbraní vzdává. Nobelovu cenu za mír letos dostala organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která od začátku října pracuje na likvidaci syrského chemického arzenálu. Asad na to přistoupil na návrh Ruska, které tak Sýrii ušetřilo plánované americké vojenské odvety za srpnový chemický útok u Damašku.

K chemickým zbraním a jejich účinnosti Asad listu řekl, že lepší ochranu než ony poskytuje politická rovnováha. Přitom se zmínil o vetu, jež v Radě bezpečnosti OSN za současného syrského konfliktu třikrát použili jeho spojenci Rusko a Čína.

To, proč už nepotřebuje chemické zbraně, prý má několik důvodů: Jednak prý má Sýrie tak moderní raketový arzenál, že je schopná nepřítele zastrašit už v prvních chvílích případného konfliktu. Dále prý v minulých 20 letech velmi pokročily metody ochrany proti chemickým zbraním. Asad se zmínil o tom, že Izrael při sebemenším napětí v regionu okamžitě distribuuje občanům plynové masky, takže v případě chemického útoku na Izrael by byly tyto zbraně málo účinné. Na příkladu pěti svých vojáků, vystavených údajnému chemickému útoku opozice, dokazoval Asad malou účinnost také tak, že tito vojáci dostali injekci s protilátkou a byli schopni se velmi rychle vrátit na bojiště. Sýrie prý začala omezovat výrobu chemických zbraní už v roce 1997 a místo ní se zaměřila na konvenční zbraně, jež jsou dle Asada rozhodujícím prvkem na bojišti. V této válce jsou prý chemické zbraně zcela zbytečné, jelikož syrský konflikt je interní.

Asad také připomenul, že už za invaze do Iráku, zahájené v roce 2003 kvůli tomu, že tamní režim údajně vyvíjel zbraně hromadného ničení, navrhoval, aby se těchto zbraní zbavil celý Blízký východ. „Tu cenu (Nobelovu) jsem měl dostat já,“ zažertoval.

Zmínil se také o chystané mírové konferenci, již chtějí Rusko s USA svolat k syrskému konfliktu do Ženevy. Asad nevěří, že se bude konat, a nevěří ani, že by syrskou válku mohla pomoci ukončit. To se podle něj může podařit jedině uspořádáním nových voleb v Sýrii a zastavením podpory teroristů, jak nazývá opozici. „Kdykoli my zabijeme 1 000 teroristů, přijde do Sýrie 2 000 dalších,“ řekl.

Problémem Západu je podle něj to, že nemá koho podporovat, jelikož opozice je mimořádně roztříštěná. O Syrské svobodné armádě, která boje začala a kterou založili dezertéři, Asad řekl, že je u konce s dechem. Její členové buď z armády odešli, nebo se připojili ke skupinám islamistů. Těm ale Západ pomáhat nechce a také kvůli nim nezačal opozici posílat zbraně z obav, aby se nedostaly do rukou extremistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 6 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 57 mminutami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...