Maastricht – Nizozemským vědcům se podařilo vytvořit v laboratoři masovou vlákninu. Ještě letos údajně hodlají dospět až k syntetickému karbanátku. Očekávají od této technologie šedesátiprocentní úsporu v ekologické zátěži vznikající při tradiční výrobě masa. Informovala o tom stanice BBC. Objev vědci představili na konferenci v kanadském Vancouveru.
„Mohli bychom tak získat ohromné množství zdrojů,“ řekl na vědecké konferenci v Kanadě profesor Mark Post, jehož skupina z univerzity v Maastrichtu za objevem stojí. Vlákninu se podařilo vyrobit s pomocí kmenových buněk. Základem procesu je odebrání svalových buněk, myoblastů, ze živého zvířete. Ty jsou pak umístěny do výživné kultury, v níž se dále v laboratoři vyvíjí. Kromě toho je jim třeba poskytnout určitou podpůrnou kostru, aby mohla vzniknout trojrozměrná svalová vlákna schopná smršťovat se a natahovat.
Mark Post, profesor z Univerzity v Eindhovenu:
„Stále získáváme příliš malé kousky masa, abychom mohli hned začít vařit. Zaměřujeme se na to, abychom dosáhli velikosti alespoň golfového míčku.“
Miniaturní kousky umělého, šedivého a chuťově neutrálního masa se už podařilo vyvinout i v jiných laboratořích. Klíčem k syntetickému masu je však právě dopracovat se ke komplexní svalovině podobné té, jakou mají živá zvířata. Kromě svalových vláken musí obsahovat i tukové buňky, které dodají chuť, a krevní řečiště, jež bude zdrojem barvy a železa. Všechny tyto součásti mají být vypěstovány odděleně a teprve potom spojeny dohromady.
První výsledek Nizozemců je několik laboratorně vzniklých pásků bělavé masové vlákniny dlouhých asi dva centimetry, širokých centimetr a tlustých zhruba milimetr. Tato vlákna budou spojena s uměle získaným tukem a krví. Laboratorní „výroba“ přijde na 200 tisíc liber (šest milionů korun), ale profesor Post tvrdí, že jakmile bude princip předveden a výrobní
technologie vylepšena, cena klesne. „Chceme ukázat, že jsme toho schopni. Pak bude třeba ještě hodně práce i peněz, abychom se dostali k účinné výrobě a cenové výhodnosti,“ řekl.
Nedostatek zemědělské půdy? Pomůže umělé maso
Profesor Sean Smukler z kanadské univerzity v Britské Kolumbii se domnívá, že těžké bude zejména zajistit spotřebu masa v Asii a Africe. Laboratorní maso je podle něj vhodné řešení. „Dobré je vše, co zabrání zabírání divočiny kvůli zemědělské půdě. V ohledu obdělavatelné krajiny jsme se už přiblížili ke kritickému bodu,“ prohlásil.
Umělé karbanátky zřejmě nebudou mít chuť
Post přiznává, že první syntetické karbanátky či hamburgery budou chuťově nevýrazné. K tomu, aby se zjistilo, jaké složky masa této potravině dodávají charakteristickou chuť, bude zapotřebí další analýza.
