Haag/Brusel – Nizozemci jdou k předčasným parlamentním volbám. Kromě obyvatel a místních politiků je bedlivě sledují i evropští partneři v Haagu. Ke klíčovým tématům předvolební kampaně patřily otázky řešení dluhové krize v eurozóně i nepopulárních škrtů, k nimž tato významná evropská ekonomika kvůli tíživé situaci podobně jako mnohé další státy přistupuje. Případný úspěch nizozemských stran, které vůči EU zaujímají chladnější či skeptičtější postoje, by mohl nabourat snahy Bruselu o zvládnutí nynější krize.
Kolem 10 000 volebních místností se otevřelo v 7:30 SELČ a první odhady výsledků se očekávají jen několik minut po jejich uzavření v devět hodin večer.
Odcházející premiér Mark Rutte a jeho pravicově liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii se řadí v rámci unie k příznivcům úspor a dodržování rozpočtové disciplíny. Jenže právě škrty, k nimž chtěl přistoupit kvůli naplnění cílů stanovených unií (dostat schodek rozpočtu v roce 2013 pod hranici tří procent HDP), měly za následek dubnový kolaps koalice. Proti škrtům se tehdy postavilo seskupení kolem kontroverzního a krajně pravicového politika Geerta Wilderse, s jehož pomocí byla Rutteho vláda u moci.
Úspory i další řešení dluhové krize eurozóny a případná pomoc zemím v problémech byly jedním z hlavních témat nizozemské předvolební kampaně. Rutte opakovaně zdůraznil, že bude proti dalšímu případnému záchrannému programu pro Řecko. Připustil ale, že je možné jednat o úpravách existujících podmínek, jež partneři Aténám výměnou za poskytnutí masivní finanční pomoci dali.
Wilders, který je známý i svými ostrými protiimigračními a protiislámskými názory a jehož Strana pro svobodu by podle průzkumů mohla ve 150členném parlamentu získat 15 až 19 míst, v kampani hojně operoval bojem proti bruselskému diktátu. Před posledními volbami v roce 2010 jeho straně průzkumy předvídaly maximálně 18 míst a nakonec se jí podařilo získat 24 křesel, tedy třetí nejvyšší počet ze všech. „Buďto zůstaneme samostatní, nebo se staneme provincií evropského superstátu,“ říká Wilders.
O vítězství budou soupeřit Rutteho strana s opoziční socialistickou Stranou práce. Podle průzkumu společnosti Ipsos Synovate, jehož výsledky byly zveřejněny v sobotu večer, by obě strany v dolní komoře zákonodárného sboru získaly shodně po 35 křeslech.
Levicová Strana práce, která spadá do proevropského tábora, se ale staví proti úsporným opatřením i proti vysokým nákladům, které má bohaté Nizozemsko kvůli záchraně některých států eurozóny, sužovaných vážnými hospodářskými problémy.
Skoro polovina Nizozemců neví, koho bude volit
Hodně bude záležet na tom, jak se nakonec rozhodne podle některých průzkumů až 40 procent těch, kteří zatím nevědí, koho budou volit. Ať už to dopadne jakkoli, nedá se podle expertů čekat, že by Rutteho liberálové nebo Strana práce mohli získat většinu v parlamentu. Vítěz bude muset zřejmě opět hledat koaliční partnery, což se může táhnout řadu týdnů i měsíců.
Objevily se i hlasy, že přes zjevné rozdíly v pohledech a odlišný styl politiky by obě hlavní strany mohly spolupracovat, případně ještě s další proevropskou stranou Demokraté 66. Jenže Rutte už dříve řekl, že taková koalice je „prakticky nemožná“. Důvodem je to, že by tyto strany neměly dost hlasů v horní komoře nizozemského sněmu.
