Slovenské ministerstvo zahraničí opakovaně obvinilo Řeky ze snahy vměšovat se do dění na Slovensku. Stalo se tak poté, co řecký velvyslanec na Slovensku Nicolas Plexidas tento týden v rozhovoru se slovenským listem Denník N kritizoval slovenského premiéra Roberta Fica za postoj k migrační krizi. V krátké době jde již o druhou diplomatickou roztržku mezi Bratislavou a Aténami.
Nevměšujte se nám do dění na Slovensku, vzkazuje Bratislava Aténám
„Ministerstvo zahraničních věcí (…) tlumočilo velvyslanci Helénské republiky v SR Nicolasi Plexidasovi znepokojení a politování nad opakovanou snahou řecké strany ovlivňovat vnitropolitický vývoj ve Slovenské republice,“ uvedl tiskový odbor slovenského ministerstva zahraničí, aniž by se zmínil o konkrétních výrocích řeckého diplomata. Úřad dodal, že od řeckých kolegů očekává, že ve smyslu poslání diplomatů budou pomáhat upevňování dobrých a přátelských vztahů a spolupráce mezi oběma zeměmi.
Plexidas ve zmiňovaném rozhovoru mimo jiné řekl, že Fico v kampani před nedávnými volbami na Slovensku hrál s xenofobní kartou. „Přispěl k tomu, že ve společnosti vzrostly xenofobní nálady; z tohoto pohledu je celkem přirozené, že lidé hledali útočiště v autentických protiimigračních a xenofobních silách, jako je například strana pana Kotleby,“ řekl velvyslanec v reakci na výsledky slovenských voleb.
Už před volbami řecké ministerstvo zahraničí ostře kritizovalo předvolební výroky Fica k migrační krizi. Slovenské ministerstvo zahraničí tehdy reagovalo tím, že si předvolalo řeckého velvyslance a tlumočilo mu „důrazné odmítnutí“ prohlášení řecké diplomacie. Bratislava přitom Atény podobně jako tento týden obvinila z vměšování do slovenských vnitřních záležitostí.
Ficova strana Smer-SD v sobotních parlamentních volbách výrazně ztratila, zatímco krajně pravicová strana Mariana Kotleby se poprvé dostala do slovenské Národní rady. Jedním z hlavních témat kampaně byla evropská migrační krize.
Fico kromě jiného vyjádřil pochybnosti, zda Řecko dokáže zajistit ochranu vnější schengenské hranice. Podpořil také myšlenku náhradního plánu ochrany schengenského prostoru, a to posílením ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem.