Neúspěšný atentátník byl obviněn z pokusu zničit letadlo

Detrit - Třiadvacetiletý mladý muž nigerijského původu, který se v pátek večer pokusil odpálit výbušninu na palubě letadla s 289 lidmi, byl včera po několika výsleších obviněn z pokusu o zničení letadla. Jednalo se prozatím o formální krok, který bude zřejmě následován dalšími právními sankcemi ze strany amerických úřadů. Mladík identifikovaný jako Umar Farouk Abdul Mutallab byl po neúspěšném útoku ještě v letadle spoután cestujícími a po bezpečném přistání na detroitském letišti zadržen příslušníky FBI. Sám tvrdí, že je přímo napojen na teroristickou organizaci al-Káida. Na radikální povahu univerzitního studenta přitom už před měsícem upozorňoval americkou diplomacii jeho otec.

Obvinění z pokusu zničit letadlo si Mutallab vyslechl přímo v nemocnici, kde se léčí z popálenin, které při pokusu o odpálení nálože v letadle utrpěl. Před soudce v nemocničním konferenčním sále ho přivezli na kolečkovém lůžku v zeleném nemocničním pyžamu a modrých ponožkách. Mutallab se údajně usmíval, když se ho soudce ptal, zda chápe, jaké obvinění je proti němu vzneseno. „Ano, rozumím,“ odpověděl anglicky. Soudce poté oznámil, že mu bude přidělen veřejný obhájce, a termín prvního slyšení stanovil na 8. ledna 2010.

Podrobnosti incidentu:

Mutallab odešel 40 minut před přistáním na toaletu, kde zůstal asi 20 minut. Podle agentury AP měl u sebe injekci s blíže neupřesněnou tekutinou a silnou výbušninu pentrit, označovanou zkratkou PETN, která byla ukrytá v kondomu či něčem podobném pod pasem. Podle agentury AFP ji měl ve spodním prádle. Po návratu si podle očitých svědků stěžoval na bolesti břicha a přikryl se dekou. Krátce poté okolní cestující zaslechli zvuk podobný explozím petard. Také uviděli oheň na stěně letadla a kalhotách podezřelého. Během vzniklé paniky nizozemský cestující Jasper Schuringa, přezdívaný dnešními médii v USA „hrdina letu 253“, přeskočil několik sedadel, vrhl se na muže a zneškodnil ho.

Corey Williams, reportér sledující obžalobu:

„Je obviněný z úmyslného pokusu o zničení letadla podle zvláštních zákonů o letecké dopravě Spojených států a z úmyslného umístění výbušného zařízení do letadla. To jsou hlavní obvinění. Za každé může dostat až dvacet let a čtvrt milionu dolarů pokuty.“

Nigerijský mladík figuroval na seznamu podezřelých osob již 2 roky. Už před třemi měsíci dostaly úřady varování, že Umar Farúk Abdul Mutallab může chystat nebezpečný čin. Přesto na Boží hod pronesl do letadla výbušninu. Proto také úřady vyzvaly k důslednějším kontrolám záznamů o cestujících. Podle dřívějších názorů mohl Mutallab třaskavou směs obdržet od příslušníků al-Káidy v Jemenu. „Probíhá šetření, které prověřuje všechny jeho podezřelé kontakty a vztahy s teroristickými organizacemi,“ potvrdil bezpečnostní analytik Juan Zarate.

Britská policie už prohledala mladíkovo apartmá, ve kterém se zdržoval během studií v Londýně. Úřady také prověřují útočníkovo prohlášení, že výbušniny i patřičné školení k jejich použití získal právě v Jemenu. Podle amerických bezpečnostních složek ale patrně jednal na vlastní pěst. 

Před nebezpečným studentem varoval USA už jeho otec

Podle agentury AP ovšem americké úřady dostaly varování i od Mutallabova otce, který je v Nigérii váženým bankéřem. Letos v listopadu přišel na americké velvyslanectví v Abuji, aby vyjádřil znepokojení ohledně svého syna. Informace, které úředníkům poskytl, ale prý nebyly dostatečné, aby stačily ke zrušení Mutallabova amerického víza, které dostal v červnu 2008 a bylo platné do června 2010.

Mutallab se o teroristický útok pokusil v letadle, které mířilo z Nigerie do Detroitu s mezipřistáním v Amsterodamu. Britské, francouzské, italské, nizozemské a španělské úřady vzápětí nařídily zpřísnit i za cenu zdržení bezpečnostní opatření při odbavování letů do USA. Zpřísněná bezpečnostní opatření při odbavování cestujících do USA již zavedlo také pražské letiště. Měla by trvat pouze několik dní.

Kanadské společnosti dokonce tvrdí, že by pasažéři na zaoceánských letech měli mít zakázáno vstávat a manipulovat s příručními zavazadly těsně před přistáním.  Vzhledem k tomu, že výbušninu nezjistil ani letištní rentgen, celý incident opět započal debatu kolem používání celotělových skenerů, které by podobně ukrytou výbušninu, jakou použil Mutallab, měly být schopné odhalit. S jejich využitím se zatím váhalo kvůli zachování důstojnosti kontrolovaných pasažérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...