Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Paříži spolu s francouzským prezidentem uctil památku 13 tisíc Židů, které v roce 1942 na příkaz nacistů zatkla francouzská policie. Následně byli deportováni do vyhlazovacích táborů. Netanjahu se podobné akce zúčastnil poprvé. V proslovu varoval před vzestupem moderního extremismu.
„Pozvání připomenout si (deportaci) společně ruku v ruce je velmi, velmi silné gesto. Je potvrzením dlouhého a pevného přátelství mezi Izraelem a Francií,“ prohlásil izraelský premiér, který svůj projev zahájil ve francouzštině.
Šestého července 1942 nahnala francouzská policie do pařížské cyklistické arény 13 152 Židů. Policejní razie vypukla brzy ráno. Na základě informací od francouzských udavačů policisté vtrhli do bytů pařížských Židů, odkud některé odvlekli do tranzitního tábora, většina jich ale putovala na stadion Vélodrome d'Hiver.
Na stadionu zůstali Židé v otřesných podmínkách skoro týden. Poté je nacisté přesunuli do internačních táborů nedaleko Paříže. Zátah se stal nechvalným symbolem kolaborantské vlády ve Vichy.
„Před sedmdesáti pěti lety do tohoto města přišla temnota … Zdá se, že hodnoty francouzské revoluce - rovnost, bratrství, svoboda - byly brutálně rozdrceny antisemitismem,“ konstatoval Netanjahu.
Izraelský premiér varoval před nebezpečím moderního extremismu, zároveň ale poděkoval „velkým lidem“ za jejich hrdinství, když riskovali život, aby zachránili Židy ve Francii během nacistické okupace.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, stejně jako v roce 1995 jeden z jeho předchůdců Jacques Chirac, uznal plnou odpovědnost Francie za deportaci Židů.
„Byla to skutečně Francie, která tuto akci provedla,“ řekl prezident. „Jistě to nebyl francouzský národ, ale tehdejší francouzská vláda, tehdejší úřady,“ připomněl Macron odpovědnost kolaborantské vichistické vlády.
Macron prosazuje dvoustátní řešení
Macron následně vyzval k obnovení mírových jednání s Palestinci, která by vedla ke vzniku dvou států, Izraele a Palestiny, jako řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Francie je připravena podpořit veškeré diplomatické úsilí v tomto směru,“ řekl prezident.
Ujistil také, že Francie zůstává „ostražitá“ ohledně dohody s Íránem o kontroverzním jaderném programu Teheránu. „Sdílíme stejné přání po mírumilovném Blízkém východě,“ uvedl Netanjahu, aniž se zmínil o případném obnovení mírových rozhovorů.
Poslední oficiální Netanjahuova návštěva Francie proběhla v lednu 2015 v rámci Pochodu jednoty poté, co došlo k útoku islamistů na redakci časopisu Charlie Hebdo a košer obchod. Současné jednání přišlo v době rostoucího napětí mezi Palestinci a Izraelci.
Proti příjezdu Netanjahua do Francie v Paříži demonstrovali propalestinští aktivisté, kteří kritizovali osídlovací politiku židovského státu a blokádu Pásma Gazy.
Chrámová hora po útoku znovu otevřela brány
Izrael mezitím po dvoudenní uzávěře opět zpřístupnil Chrámovou horu v Jeruzalémě. Podle izraelských médií jsou u vstupů na místo bezpečnostní opatření. U všech vstupů do okrsku Chrámové hory byly instalovány detektory kovů, což vyvolává obavy, že se budou tvořit fronty.
Izrael k uzávěře přistoupil po pátečním útoku, při němž tři izraelští Arabové zastřelili u jedné z bran vedoucích k okrsku dva policisty. Ačkoli správa muslimských svatyň spadá pod náboženskou nadaci jmenovanou Jordánskem, o nových bezpečnostních opatřeních rozhodl Izrael.
Na hoře v minulosti stával židovský chrám, nyní jsou tam mešity. Pro muslimy jde o třetí nejposvátnější místo islámu po Mekce a Medíně.
