Pro zástupce mocností, které v Lausanne jednaly o íránském jaderném programu, je aktuální výsledek příslibem, že sepíšou konkrétní dohodu. Výsledek několikadenního jednání tedy všichni přivítali. Zato izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ohradil vůči předběžným ujednáním s Íránem, protože podle něj mohou ohrozit Izrael. Netanjahu trvá na vyjednání nové dohody, jejíž součástí musí být uznání židovského státu ze strany Teheránu.
Netanjahu vyjádřil hluboký nesouhlas se čtvrtečním předběžným ujednáním o íránském jaderném programu. Má být základem dohody, která „ohrozí přežití Izraele“. Měl to prohlásit v telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten prý Netanjahuovi sdělil, že rámcová dohoda světových mocností a Íránu představuje výrazný posun k trvalému řešení, které Írán odstřihne od všech cest k jaderné zbrani. Posun v jaderných jednáních nicméně podle Bílého domu netlumí obavy týkající se „íránské podpory terorismu a výhrůžek Izraeli“.
Konečná dohoda světových mocností s Íránem by měla být připravena do konce června. Jejím cílem je rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Íránský jaderný program by měl být omezen a pod mezinárodní kontrolou celkem 25 let. Výměnou za ústupky budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí.
„Je to historický průlom, který se pravděpodobně ani nikdy nebude opakovat, protože současná politická konstelace je tomu velice příznivá. V tomhle ohledu bych byl optimistou, ale stále není všechno dořešeno,“ řekl politolog Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Pro Evropu by to podle něj mohlo přinést i diverzifikaci v otázce energetické bezpečnosti. K současnému dovozu ropy z Ruska a arabských zemí Perského zálivu by se tak mohly přidat íránské zdroje.
Analytička Irena Kalhousová
„K dohodě dochází v době, kdy Írán naprosto veřejně a před očima mezinárodního společenství pomáhá destabilizovat Blízký východ – podporou Hizballáhu či zásahem v Jemenu. Izraelcům vadí, že v tuto chvíli dostává Írán zelenou k tomu, aby pokračoval. Jeho konání je legitimizováno tím, že se s ním Západ dohodl. Arabské státy jsou k dohodě ještě kritičtější, pouze tak nečiní veřejně. Vojensky jsou slabší než Izrael, takže to je fakt, se kterým teď budou muset Spojené státy pracovat.“
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier uvedl, že na oslavy je brzo. Na adresu Netanjahua ale prohlásil, že Izrael by si měl čerstvou dohodu detailně prostudovat. Cílem je podle Steinmeiera zlepšení bezpečnosti na Blízkém východě, nikoli ohrožení, jak tvrdí Izrael.
S obezřetností se k dohodě staví Francie. Její ministr zahraničí Laurent Fabius řekl, že dohodu považuje za „důležitý, ale jenom předběžný“ krok. „Skončí to až v červnu,“ prohlásil v rozhlase. Původní návrhy prý Francie odmítla jako nedostatečné a íránská delegace kvůli tomu pohrozila, že z jednání ve Švýcarsku odjede. Francie si přeje, aby konečná dohoda zabránila „ostatním státům z oblasti Perského zálivu vydat se cestou jaderného zbrojení“. Podobně argumentuje také Izrael, který má ale sám oficiálně nepřiznané atomové hlavice.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je optimistický - myslí si, že šance na to ujednat konečnou dohodu je nyní velká. „Ta vyjednávání byla skutečný maraton. Někteří z ministrů včetně amerického šéfa diplomacie Johna Kerryho a samotných Íránců byli v Lausanne bez přestávky dva týdny. Ale ten výsledek je nadějný,“ konstatoval Lavrov. Také Česká republika dohodu uvítala a ocenila nasazení vyjednávačů.
Izraelský premiér ale upozornil, že dohoda oficiálně povolí íránský jaderný program a posílí íránskou „agresi a teror“. Svět zároveň vybídl k většímu tlaku na Írán, dokud nebude dosaženo lepšího ujednání. Izrael je známý jako největší a nehlasitější kritik dohody s Íránem na Blízkém východě, ale není jediný. Izraelské vládě vadí časté zmínky na adresu Izraele, např. o jeho vymazání. Přetrvává také otázka získání jaderné zbraně ve spojitosti s testy balistických raket. Írán totiž opakovaně čelí kritice za snahu vytvořit atomové zbraně. Teherán nařčení o vývoji jaderných pum odmítá.
- Izraelský bezpečnostní kabinet proti dohodě: „Izrael žádá, aby jakákoli konečná dohoda s Íránem zahrnovala jednoznačný íránský závazek uznání práva na existenci Izraele,“ sdělil Netanjahu. "Alternativou je lepší dohoda, dohoda, která zásadním způsobem omezí íránskou nukleární infrastrukturu, dohoda, která Írán přinutí změnit chování, zastavit agresi v oblasti a podporu teroristů na celém světě a skoncovat s výzvami ke zničení Izraele," uvedl Netanjahuův mluvčí Mark Regev.
Dohoda se podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó nelíbí ani Saúdské Arábii, Egyptu, Pákistánu nebo Turecku, arabským velmocem. „Vnímají to jako bezpečnostní hrozbu, protože v momentě, kdy nebude Írán pod takovým drobnohledem, nebude sankcionován a nebude brán jako primární nepřítel, může to znamenat bezpečnostní ohrožení těchto zemí, nebo to tak aspoň cítí,“ uvedl politolog Kraus. Obávají se, že se z Íránu stává hegemon. Hrozí pak i závody v jaderném zbrojení, protože by ostatní země zřejmě nechtěly zůstat pozadu.
Rámcovou dohodu o íránském jaderném programu nicméně přivítala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Teherán by jí totiž měl poskytnout větší přístup ke svým jaderným zařízením. Než ale bude dohoda s Íránem podepsán, západní představitele bude především zajímat to, zda Írán udrží jaderný výzkum výhradně pro účely energetiky či vědy.
