Nerovní i po smrti. Odškodné za oběti německého letu rozliší národnost

New York/Berlín - Výše odškodného pro pozůstalé, jejichž příbuzní minulý týden zemřeli na palubě letu německé společnosti Germanwings, se bude lišit v závislosti na národnosti zesnulých pasažérů. Informuje o tom web amerického listu The New York Times s tím, že o částce podle rozdílných kritérií rozhodují národní soudy. Při pádu letadla zemřelo 150 lidí včetně posádky, všechny oběti budou identifikovány do konce týdne.

„Nejpozději do konce týdne bude možné identifikovat všechny oběti,“ prohlásil francouzský prezident François Hollande po společném zasedání německé a francouzské vlády. Dosavadní odhady expertů zabývajících se analýzou DNA přitom hovořily o týdnech či měsících. V pondělí měli k dispozici srovnávací údaje jen ke zhruba 60 obětem.

Odškodné pro pasažéry při leteckých nehodách stanovuje Montrealská úmluva, mezinárodní smlouva přijatá v roce 1999, podle níž letecké společnosti nesou v případě nehody odpovědnost za zranění nebo smrt cestujících a musejí jim (nebo jejich rodinám) zajistit finanční kompenzaci. Konkrétní výši odškodného za ztrátu života na palubě letu ovšem úmluva neurčuje, a je proto v kompetenci národních soudů, jakou výši stanoví dopravci k vyplacení.

V případě letu 9525 německých aerolinek Germanwings, který 24. března mířil ze španělské Barcelony do německého Düsseldorfu a zřítil se ve francouzských Alpách, se dá podle amerického listu The New York Times předpokládat, že se bude částka výrazně lišit, a to kvůli složení pasažérů, mezi kterými byli Španělé, Němci i tři Američané. „Rodiny tří amerických obětí pravděpodobně získají vyšší odškodné než příbuzní jiných obětí, neboť soudy ve Spojených státech přiznávají vyšší odškodné než soudy v Evropě,“ píše NYT.

Míst, kde mohou pozůstalí žádat odškodné, je navíc hned několik; mohou se obrátit na justici v zemi, kde sídlí dopravce, v zemi, odkud stroj letěl, kde se zřítil, ale i tam, kde pořídili letenku, nebo v místě svého bydliště.

Průměrné odškodné při leteckých haváriích ve Spojených státech činí 4,1 milionu eur, ve Velké Británii 1,5 milionu eur, ve Španělsku jde o 1,3 milionu a ve Spolkové republice Německo o 1,2 milionu eur; německé soudy schvalují odškodné, které pokrývá náklady na pohřeb, psychologickou pomoc nebo alimenty a jinou finanční podporu sirotků. „Celková výše platby je ale obvykle jen zlomek toho, co by mohli dostat v Americe,“ konstatuje americký deník.

Advokát: Odškodné může Germanwings vyjít na 324 milionů eur

Podle právních expertů tak může zřícení letadla pro dceřinou společnost Lufthansy skončit vyplácením odškodného ve výši stovek milionů dolarů; Jamese Healy-Pratt z londýnské advokátní kanceláře Stewarts Law hovoří o celkových nákladech ve výši 324 milionů eur (bezmála 9 miliard korun).

Obecně sice platí, že reparaci může letecká společnost snížit, pokud je schopná prokázat, že na havárii nenese vinu. To je ale v praxi prakticky nemožné, v případě alpské tragédie navíc dosavadní informace svědčí o tom, že s letadlem záměrně havaroval psychicky narušený kopilot, zaměstnanec dopravce.

„Pro Germanwings by byla komerční sebevražda, kdyby se pokusila zpochybnit odpovědnost, kterou vůči rodinám příbuzných nese,“ konstatuje právník Robert Alpert. Lufthansa ostatně již uvedla, že hodlá svým závazkům dostát a vedení Germanwings oznámilo, že již vyčlenilo 50 tisíc eur pro každou rodinu na pokrytí okamžitých nákladů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...