„Není možné, aby se někdo jen vezl.“ Timmermans podporoval kvóty, teď vede socialisty do voleb

Stranu evropských socialistů (PES), která tvoří v Evropském parlamentu druhou největší frakci, povede do květnových voleb jako vedoucí kandidát Frans Timmermans. Strana o tom rozhodla na svém kongresu v Lisabonu, informovala agentura DPA. Tím se stal také kandidátem PES na předsedu Evropské komise. V ní je bývalý nizozemský ministr zahraničí od roku 2014 místopředsedou.

Květnové volby do Evropského parlamentu budou podle Timmermanse těmi nejdůležitějšími od chvíle, kdy byli europoslanci v roce 1979 poprvé voleni přímo. Hlasování podle něj bude „bojem o samotnou duši Evropy“, protože není v EU možné pokračovat ve stávajícím kurzu, který prý nastolili především liberální evropští lidovci.

Timmermans považuje za výzvu růst síly nacionalistických stran. „Nekritizuji voliče nacionalistických stran, kritizuji jejich lídry. Voliči hlasují z beznaděje, kvůli chybějícím vyhlídkám. Musíme být velmi kritičtí k minulosti, zlepšit svou práci a přijít s projektem, kterým nebudou jen řeči, ale který ukáže konkrétní kroky ke spravedlivější společnosti,“ uvedl začátkem listopadu.

Kandidát socialistů ve funkci eurokomisaře například jednal s Polskem o kontroverzním zákonu o nejvyšším soudu. Prosazoval také povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. „V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen… musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie,“ řekl například loni.

V březnu 2017 se v Praze zúčastnil slavnostního připomenutí schůzky jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky s nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem, která se odehrála v roce 1977. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle… Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ řekl loni ve svém projevu.

O pozici vedoucího kandidáta evropských socialistů a demokratů, k nimž se řadí i ČSSD, se původně chtěl ucházet rovněž slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Na počátku listopadu se ale své kandidatury vzdal ve prospěch Timmermanse. Uvedl tehdy, že s ním chce úzce spolupracovat.

Sedmapadesátiletý Timmermans se postaví mimo jiné kandidátovi Evropské lidové strany (EPP), která tvoří v europarlamentu nejsilnější frakci. Od počátku listopadu je jím Němec Manfred Weber. Do čela kandidátky Evropských konzervativců a reformistů (ECR) byl zvolen český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zelení do boje vyslali Němku Franzisku Kellerovou a Nizozemce Base Eickhouta.

Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.

Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.

Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.

V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.

Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.

Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.

Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Frans Timmermans
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 29 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...