„Není možné, aby se někdo jen vezl.“ Timmermans podporoval kvóty, teď vede socialisty do voleb

Stranu evropských socialistů (PES), která tvoří v Evropském parlamentu druhou největší frakci, povede do květnových voleb jako vedoucí kandidát Frans Timmermans. Strana o tom rozhodla na svém kongresu v Lisabonu, informovala agentura DPA. Tím se stal také kandidátem PES na předsedu Evropské komise. V ní je bývalý nizozemský ministr zahraničí od roku 2014 místopředsedou.

Květnové volby do Evropského parlamentu budou podle Timmermanse těmi nejdůležitějšími od chvíle, kdy byli europoslanci v roce 1979 poprvé voleni přímo. Hlasování podle něj bude „bojem o samotnou duši Evropy“, protože není v EU možné pokračovat ve stávajícím kurzu, který prý nastolili především liberální evropští lidovci.

Timmermans považuje za výzvu růst síly nacionalistických stran. „Nekritizuji voliče nacionalistických stran, kritizuji jejich lídry. Voliči hlasují z beznaděje, kvůli chybějícím vyhlídkám. Musíme být velmi kritičtí k minulosti, zlepšit svou práci a přijít s projektem, kterým nebudou jen řeči, ale který ukáže konkrétní kroky ke spravedlivější společnosti,“ uvedl začátkem listopadu.

Kandidát socialistů ve funkci eurokomisaře například jednal s Polskem o kontroverzním zákonu o nejvyšším soudu. Prosazoval také povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. „V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen… musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie,“ řekl například loni.

V březnu 2017 se v Praze zúčastnil slavnostního připomenutí schůzky jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky s nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem, která se odehrála v roce 1977. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle… Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ řekl loni ve svém projevu.

O pozici vedoucího kandidáta evropských socialistů a demokratů, k nimž se řadí i ČSSD, se původně chtěl ucházet rovněž slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Na počátku listopadu se ale své kandidatury vzdal ve prospěch Timmermanse. Uvedl tehdy, že s ním chce úzce spolupracovat.

Sedmapadesátiletý Timmermans se postaví mimo jiné kandidátovi Evropské lidové strany (EPP), která tvoří v europarlamentu nejsilnější frakci. Od počátku listopadu je jím Němec Manfred Weber. Do čela kandidátky Evropských konzervativců a reformistů (ECR) byl zvolen český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zelení do boje vyslali Němku Franzisku Kellerovou a Nizozemce Base Eickhouta.

Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.

Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.

Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.

V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.

Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.

Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.

Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Frans Timmermans
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 20 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...