Německý voják plánující útok se vydával za syrského uprchlíka, měl i seznam obětí

Německý voják, který se měl vydávat za syrského uprchlíka, aby mohl ve jménu krajní pravice provést atentát, si vypracoval seznam možných obětí. Berlínské a braniborské televizi RBB to sdělila policie s tím, že na seznamu bylo i jméno jedné levicové poslankyně berlínského zemského parlamentu. Německá ministryně obrany Ursula Von der Leyenová kvůli případu neodletěla do USA.

O závažnosti případu svědčí to, že jeho vyšetřování převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství. „Pro ministryni je nyní na prvním místě objasnit aktuální události kolem nadporučíka A. z Illkirchu,“ reagovalo na zrušenou návštěvu USA německé ministerstvo obrany.

Osmadvacetiletý nadporučík Franco A., který pochází z hesenského Offenbachu, byl zadržen minulý týden. Jako syrský uprchlík se zaregistroval v roce 2015, loni v lednu pak podal v Bavorsku žádost o azyl. Protože neuměl arabsky, požádal o pohovory ve francouzštině. Úřady je v současné době umožňují vést v jazyce, ve kterém si žadatel přeje.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) následně koncem loňského roku poskytl vojákovi omezenou ochranu. Deník Nürnberger Nachrichten poznamenal, že v příslušném spise je řada nesrovnalostí, úřad například neprověřil zprávy o údajných zraněních, o kterých muž tvrdil, že je utrpěl při útoku radikálního hnutí Islámský stát.

List Die Welt zase o víkendu uvedl, že azylové řízení zřejmě zpracovával jiný voják, kterého armáda přidělila úřadu jako výpomoc.

Voják se zřejmě snažil svést atentát na běžence

Zadržený voják z povolání je podezřelý z přípravy atentátu motivovaného nenávistí vůči cizincům. Útok totiž zjevně měl vypadat jako čin uprchlíků. Existuje také podezření, že kradl armádní munici. Ve vazbě je spolu s ním také 24letý muž, který je považován za jeho komplice.

O krajně pravicové orientaci Franca A. existovaly náznaky už v roce 2014, armáda ale neučinila žádné kroky. Von der Leyenová i kvůli tomuto případu představitele bundeswehru tvrdě kritizovala a hovořila o slabosti vedení. Opozice jí následně vyčetla, že její kritika byla příliš paušální.

Německou armádu v poslední době postihlo několik skandálů. Ten aktuální se navíc může ještě rozrůst, protože ministerstvo obrany vychází z toho, že v okolí Franca A. bylo dalších až pět vojáků, kteří se řadí k extrémní pravici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...