Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) dostane pravomoc pomocí elektronických náramků sledovat extremisty, kteří mohou chystat útok. Příslušný návrh zákona schválil Spolkový sněm. Norma počítá také s lepším propojením policejních databází v jednotlivých spolkových zemích a na celostátní úrovni.
Německo proti terorismu. Radikály bude sledovat přes elektronické náramky
„Zavádíme možnost, aby Spolkový kriminální úřad při odvracení teroristického nebezpečí mohl nasadit elektronický náramek, aby bylo možné lidi, kteří mohou představovat nebezpečí, lépe sledovat,“ řekl poslancům ministr vnitra Thomas De Maiziére (CDU). Zároveň poznamenal, že elektronické náramky nejsou všelék, ale jedno z řady opatření.
Elektronické náramky je za určitých podmínek v Německu možné používat už dnes. Od roku 2011 je s jejich pomocí možné sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.
Berlín registruje přes 600 potenciálně nebezpečných extremistů
Nyní je bude možné nasadit i proti lidem, kteří nespáchali žádný trestný čin, ale úřady je podezřívají z toho, že mohou chystat útok. Spolkový kriminální úřad registruje přes 600 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem 100 radikálů je toho času ve vazbě.
Na svobodě se tak ve spolkové republice pohybuje asi 200 extremistů, o nichž jsou německé bezpečnostní složky přesvědčeny, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin. Právě jim bude soud moci do budoucna nařídit nošení elektronického náramku.
De Maiziére už dříve upozornil na to, že se změna zákona o BKA bude týkat jen malého počtu extremistů. Důvodem je to, že jednotlivé osoby za nebezpečné většinou označují zemské úřady, a nikoli ty spolkové. Zodpovědné jsou pak i za jejich sledování. Ministr vnitra proto jednotlivé země vyzval, aby přijaly podobnou legislativu.
Podobně se ve středu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by policisté a zemské tajné služby ve všech spolkových zemích měly mít stejné pravomoci.
Schválené opatření je součástí bezpečnostního balíčku, na kterém se v lednu dohodli de Maiziére a ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD). Opatřeními se snaží zabránit opakování teroristických útoků, jakým byl ten předvánoční v Berlíně, při němž zemřelo 12 lidí včetně jedné Češky. Jeho pachatelem byl islamista Anis Amri, kterého úřady považovaly za nebezpečného a několik měsíců sledovaly. Útoku ani tak ale zabránit nedokázaly.
Německý voják se vydával za uprchlíka a plánoval zřejmě atentát
Německá policie ve středu zadržela 28letého nadporučíka Bundeswehru, kterého podezřívá z plánování teroristického útoku. Důvodem byla podle státního zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem patrně nenávist k cizincům.
Podle německého listu Die Welt se nadporučík už v prosinci 2015 nechal zaregistrovat v hesenském Giessenu jako syrský uprchlík a v lednu 2016 podal v Bavorsku žádost o azyl. Místní úřad pro uprchlíky žádost přijal, vojákovi dokonce přidělil pokoj v ubytovně a přiznal mu i sociální dávky. Německý původ žadatele ani fakt, že neumí arabsky, úředníci neodhalili, napsal Die Welt.
Voják Bundeswehru zřejmě plánoval útok pod identitou uprchlíka (zdroj: ČT24)
Voják si později opatřil nelegálně střelnou zbraň, kterou se následně pokusil ukrýt na záchodech na rakouském mezinárodním letišti Vídeň-Schwechat. Zaměstnanci však pistoli při kontrole našli a když si ji Němec před časem přišel vyzvednout, dočasně ho zadrželi.
V souvislosti s případem zadržela německá policie také 24letého studenta z hesenského Offenbachu, který údajně o plánech na atentát věděl. V jeho bytě našli policisté předměty, jejichž držení je podle státního zastupitelství v rozporu se zákony o držení zbraní a výbušnin. Policisté u něj našli také věci, které naznačují, že by motivem plánovaného činu mohla být nenávist k cizincům.