Německý ÚS: Energetické firmy mají kvůli ústupu od jádra nárok na odškodnění

Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu se zákony, rozhodl v Karlsruhe ústavní soud. Trojice energetických firem, která rozhodnutí z roku 2011 napadla, má tudíž nárok na „přiměřené“ odškodnění.

Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall, které požadují miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátily kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila.

Spolkový ústavní soud dal firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil za neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.

V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny. 

Vláda musí společnosti odškodnit

Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.

Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádaly náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun).

Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren - společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.

Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.

Probíhá také paralelní vyjednávání o tom, kolik tyto tři firmy zaplatí státu za uskladnění a likvidaci jaderného odpadu. V tuto chvíli se uvádí částka 24 miliard eur a je možné, že ta případná kompenzace této výše nedosáhne“.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Německu

Zástupci vlády jsou každopádně přesvědčeni, že rozhodnutí soudu neznamená miliardové náhrady. To připustila i mluvčí společnosti RWE. „Je skutečně pravda, že to není o miliardách eur kompenzací, jak se uvádělo v médiích,“ uvedla.

Možné odškodnění by podle Spolkového ústavního soudu mohlo mít i jinou formu než jen finanční. Podle německých médií tak není vyloučeno, že by náhrada spočívala třeba v prodloužení provozu některých jaderných elektráren.

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z třiceti procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat šedesát procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být osmdesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii vojenského vrtulníku zemřelo v pákistánském Kašmíru přes dvacet lidí

Při středeční havárii vojenského vrtulníku v Pákistánem spravované části Kašmíru zemřelo nejméně 22 lidí, napsala ve čtvrtek s odvoláním na bezpečnostní zdroje agentura Reuters. Armáda ve středu uvedla, že kvůli technické závadě se v Kašmíru zřítil vrtulník Mi-17 a že všechen vojenský personál na palubě zahynul, o počtu obětí se ale nezmínila.
před 38 mminutami

Severoirské protesty se z Belfastu rozšířily do dalších měst, píše BBC

Britská policie ve středu večer nasadila v severoirském Belfastu proti demonstrantům vodní děla. Při protestech bylo zraněno dvanáct policistů, bezpečnostní složky zadržely šestnáct lidí. Napsal to web stanice BBC. Nepokoje v Severním Irsku vypukly v úterý – tedy den po útoku v Belfastu, kde súdánský uprchlík na ulici vážně pobodal muže. Ze severoirské metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst.
před 41 mminutami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 55 mminutami

FT: Čína náhle a bez důvodu zrušila diplomatické schůzky s EU

Čína bez uvedení důvodu na poslední chvíli zrušila dvě důležité diplomatické schůzky se zástupci EU, které se měly konat tento měsíc v Pekingu. Zrušená jednání zahrnovala diskusi na ministerské úrovni o otázkách digitalizace a setkání za účasti náměstka generálního tajemníka diplomatické služby EU Olofa Skooga. Napsal to deník Financial Times (FT) s tím, že se už jedná o novém termínu. Stalo se tak na pozadí zesíleného napětí mezi oběma stranami kvůli prudkému nárůstu čínského vývozu do Unie.
před 59 mminutami

USA znovu udeřily na Írán. Ten oznámil protiútoky a úplné uzavření Hormuzu

Americká armáda ve čtvrtek nad ránem SELČ oznámila, že dokončila další kolo úderů proti Íránu. Cílily na protivzdušnou obranu, průzkumná zařízení či komunikační techniku íránské armády po celé zemi, uvedlo oblastní velitelství CENTCOM. Írán hlásil exploze na řadě míst podobných jako při předchozím útoku o den dříve. Íránské síly pohrozily USA odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability. Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
před 1 hhodinou

Kanada zakáže sociální sítě pro děti do 16 let, bude regulovat i chatboty

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.
před 2 hhodinami
Načítání...