Německý prezident rezignoval

Berlín - Německý prezident Christian Wulff dnes v 11:00 oznámil svou rezignaci. Důvodem je řada skandálů kvůli jeho kontaktům s vlivnými podnikateli v době, kdy byl premiérem spolkové země Dolního Saska. Demisi zdůvodnil prezident ztrátou důvěry občanů a nemožností naplno vykonávat svou funkci. Kvůli aférám čelil již delší dobu výzvám k odstoupení, což ale odmítal. Ve čtvrtek požádalo hannoverské státní zastupitelství poslance o zbavení jeho imunity. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad prezidentovou rezignací lítost. Vládní koalice nyní chce najít kandidáta, který bude přijatelný i pro opozici. Do zvolení nové hlavy státu bude nejvyšší funkci přechodně zastávat bavorský premiér Horst Seehofer, který nyní předsedá horní komoře parlamentu, Spolkové radě.

Wulff je druhým německým prezidentem v řadě, který předčasně složil funkci. V květnu 2010 abdikoval jeho předchůdce Horst Köhler kvůli kontroverznímu vyjádření, že by Německo mělo využít své vojenské přítomnosti v Afghánistánu i k prosazování svých hospodářských zájmů.

Christian Wulff oznámil demisi:

"Německo potřebuje prezidenta, který se může bez omezení věnovat národním i mezinárodním výzvám. Prezidenta, který se těší důvěře velké většiny obyvatel. Vývoj posledních dnů a týdnů ukázal, že důvěra ve mne, a tím i moje schopnosti jednat, je značně omezena. Proto dnes z fukce spolkového prezidenta odstupuji."

Jednání o Wulffově nástupci začnou zřejmě v sobotu

Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad Wulffovou rezignací lítost. Její středopravá koalice se podle ní bude snažit najít kandidáta na prezidentský úřad, který bude přijatelný i pro levicovou opozici. První jednání koaličních špiček by se podle zákulisních informací měla uskutečnit už v sobotu. „Christian Wulff se ve funkci zasadil o moderní a otevřené Německo. Dal nám důležité impulzy a zdůrazňoval, že síla této země tkví v její rozmanitosti,“ vyzdvihla kancléřka.

Německá veřejnost podle předchozích průzkumů odstoupení prezidenta vítá. Wulff měl podporu kancléřky Merkelové, která jeho zvolení do nejvyššího úřadu prosadila. Kvůli vyhrocené domácí situaci narychlo odvolala svou dnešní cestu do Itálie.

O jméně budoucího prezidenta se chce kancléřka nejprve poradit s koaličními partnery z FDP a CSU. Vybrané jméno pak plánuje Merkelová předložit opoziční SPD a Zeleným. „Chceme vést rozhovory s cílem nalézt v této situaci společného kandidáta pro volbu příštího spolkového prezidenta,“ prohlásila šéfka vlády. V médiích se už objevila některá prominentní jména, hledání přijatelného kandidáta se ale může protáhnout. Opozice by v prezidentském křesle ráda viděla nadstranickou osobnost. 

Německá hlava státu se vůbec poprvé v dějinách ocitla v hledáčku vyšetřovacích orgánů, což jen zesílilo tlak na Wulffovu rezignaci. Kromě opozice totiž po ní začali volat i někteří představitelé vládního tábora, který doposud za bývalým místopředsedou kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU) stál.

Výběr základních údajů o Christianu Wulffovi (52):

- Narozen 19. června 1959 v dolnosaském Osnabrücku.
- Vystudoval práva na univerzitě v Osnabrücku, později měl advokátní praxi.
- Od roku 1975 je členem Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU; od zvolení prezidentem měl členství přerušené). V letech 1994-2008 byl předsedou CDU v Dolním Sasku.
- Od roku 1994 byl do svého zvolení prezidentem poslancem dolnosaského zemského sněmu, od března 2003 do června 2010 pak předsedou vlády Dolního Saska.
- Prezidentem byl od 2. července 2010. Nejmladší prezident Německa od druhé světové války byl zvolen až ve třetím kole 30. června 2010.
- Wulff je od března 2008 podruhé ženatý, z prvního manželství má dceru Annalenu. S nynější manželkou Bettinou má syna Linuse Floriana.
- V ČR byl jako prezident dvakrát, v listopadu 2010 se setkal se svým českým protějškem Václavem Klausem, loni v prosinci se účastnil pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla.

Vše odstartovalo v prosinci odhalení, že jako dolnosaský premiér získal výhodou půjčku na dům od manželky známého podnikatele, obchodní styky s ním ale tehdy popřel. Později vyšlo najevo, že se Wulff pokoušel zabránit zveřejnění těchto informací údajně výhrůžným telefonátem šéfredaktorovi deníku Bild. Německý tisk navíc upozornil na další politikovy vazby s vlivnými podnikateli, u nichž trávil bezplatné dovolené. Osudnou se mu pravděpodobně stala rekreace na ostrově Sylt, kterou zaplatil filmový investor David Groenewold. Dolnosaská vláda pod Wulffovým vedením poté nabídla jeho firmě finanční záruky. Ty Groenewold sice nevyužil, podle státního zastupitelství v Hannoveru se tím ale Wulff mohl dopustit zneužití svého postavení. Zastupitelství proto ve čtvrtek požádalo Spolkový sněm o zbavení imunity prezidenta, aby ho mohlo vyšetřovat.

„Pokud jde o nadcházející právní prošetřování mé osoby, jsem přesvědčen, že povede k úplnému očištění. Ve svých úřadech jsem vždy jednal podle práva. Udělal jsem chyby, ale byl jsem vždy upřímný,“ uvedl dnes Wulff.

Wulffova aféra obohatila slovník Němců o nové slovo „wulffování“. Podle jednoho významu jde o vypovídávání se na telefonním záznamníku (právě na ten totiž prezident namluvil svůj vzkaz pro šéfredaktora Bildu), podle druhého jde o to, že člověk neřekne přímo pravdu, ale nechce vypadat ani jako lhář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 43 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...