Německý prezident rezignoval

Berlín - Německý prezident Christian Wulff dnes v 11:00 oznámil svou rezignaci. Důvodem je řada skandálů kvůli jeho kontaktům s vlivnými podnikateli v době, kdy byl premiérem spolkové země Dolního Saska. Demisi zdůvodnil prezident ztrátou důvěry občanů a nemožností naplno vykonávat svou funkci. Kvůli aférám čelil již delší dobu výzvám k odstoupení, což ale odmítal. Ve čtvrtek požádalo hannoverské státní zastupitelství poslance o zbavení jeho imunity. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad prezidentovou rezignací lítost. Vládní koalice nyní chce najít kandidáta, který bude přijatelný i pro opozici. Do zvolení nové hlavy státu bude nejvyšší funkci přechodně zastávat bavorský premiér Horst Seehofer, který nyní předsedá horní komoře parlamentu, Spolkové radě.

Wulff je druhým německým prezidentem v řadě, který předčasně složil funkci. V květnu 2010 abdikoval jeho předchůdce Horst Köhler kvůli kontroverznímu vyjádření, že by Německo mělo využít své vojenské přítomnosti v Afghánistánu i k prosazování svých hospodářských zájmů.

Christian Wulff oznámil demisi:

"Německo potřebuje prezidenta, který se může bez omezení věnovat národním i mezinárodním výzvám. Prezidenta, který se těší důvěře velké většiny obyvatel. Vývoj posledních dnů a týdnů ukázal, že důvěra ve mne, a tím i moje schopnosti jednat, je značně omezena. Proto dnes z fukce spolkového prezidenta odstupuji."

Jednání o Wulffově nástupci začnou zřejmě v sobotu

Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad Wulffovou rezignací lítost. Její středopravá koalice se podle ní bude snažit najít kandidáta na prezidentský úřad, který bude přijatelný i pro levicovou opozici. První jednání koaličních špiček by se podle zákulisních informací měla uskutečnit už v sobotu. „Christian Wulff se ve funkci zasadil o moderní a otevřené Německo. Dal nám důležité impulzy a zdůrazňoval, že síla této země tkví v její rozmanitosti,“ vyzdvihla kancléřka.

Německá veřejnost podle předchozích průzkumů odstoupení prezidenta vítá. Wulff měl podporu kancléřky Merkelové, která jeho zvolení do nejvyššího úřadu prosadila. Kvůli vyhrocené domácí situaci narychlo odvolala svou dnešní cestu do Itálie.

O jméně budoucího prezidenta se chce kancléřka nejprve poradit s koaličními partnery z FDP a CSU. Vybrané jméno pak plánuje Merkelová předložit opoziční SPD a Zeleným. „Chceme vést rozhovory s cílem nalézt v této situaci společného kandidáta pro volbu příštího spolkového prezidenta,“ prohlásila šéfka vlády. V médiích se už objevila některá prominentní jména, hledání přijatelného kandidáta se ale může protáhnout. Opozice by v prezidentském křesle ráda viděla nadstranickou osobnost. 

Německá hlava státu se vůbec poprvé v dějinách ocitla v hledáčku vyšetřovacích orgánů, což jen zesílilo tlak na Wulffovu rezignaci. Kromě opozice totiž po ní začali volat i někteří představitelé vládního tábora, který doposud za bývalým místopředsedou kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU) stál.

Výběr základních údajů o Christianu Wulffovi (52):

- Narozen 19. června 1959 v dolnosaském Osnabrücku.
- Vystudoval práva na univerzitě v Osnabrücku, později měl advokátní praxi.
- Od roku 1975 je členem Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU; od zvolení prezidentem měl členství přerušené). V letech 1994-2008 byl předsedou CDU v Dolním Sasku.
- Od roku 1994 byl do svého zvolení prezidentem poslancem dolnosaského zemského sněmu, od března 2003 do června 2010 pak předsedou vlády Dolního Saska.
- Prezidentem byl od 2. července 2010. Nejmladší prezident Německa od druhé světové války byl zvolen až ve třetím kole 30. června 2010.
- Wulff je od března 2008 podruhé ženatý, z prvního manželství má dceru Annalenu. S nynější manželkou Bettinou má syna Linuse Floriana.
- V ČR byl jako prezident dvakrát, v listopadu 2010 se setkal se svým českým protějškem Václavem Klausem, loni v prosinci se účastnil pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla.

Vše odstartovalo v prosinci odhalení, že jako dolnosaský premiér získal výhodou půjčku na dům od manželky známého podnikatele, obchodní styky s ním ale tehdy popřel. Později vyšlo najevo, že se Wulff pokoušel zabránit zveřejnění těchto informací údajně výhrůžným telefonátem šéfredaktorovi deníku Bild. Německý tisk navíc upozornil na další politikovy vazby s vlivnými podnikateli, u nichž trávil bezplatné dovolené. Osudnou se mu pravděpodobně stala rekreace na ostrově Sylt, kterou zaplatil filmový investor David Groenewold. Dolnosaská vláda pod Wulffovým vedením poté nabídla jeho firmě finanční záruky. Ty Groenewold sice nevyužil, podle státního zastupitelství v Hannoveru se tím ale Wulff mohl dopustit zneužití svého postavení. Zastupitelství proto ve čtvrtek požádalo Spolkový sněm o zbavení imunity prezidenta, aby ho mohlo vyšetřovat.

„Pokud jde o nadcházející právní prošetřování mé osoby, jsem přesvědčen, že povede k úplnému očištění. Ve svých úřadech jsem vždy jednal podle práva. Udělal jsem chyby, ale byl jsem vždy upřímný,“ uvedl dnes Wulff.

Wulffova aféra obohatila slovník Němců o nové slovo „wulffování“. Podle jednoho významu jde o vypovídávání se na telefonním záznamníku (právě na ten totiž prezident namluvil svůj vzkaz pro šéfredaktora Bildu), podle druhého jde o to, že člověk neřekne přímo pravdu, ale nechce vypadat ani jako lhář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti Rusům. Dvě jména ze seznamu zmizela

Členské státy EU se shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Jde o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Potvrdily to diplomatické zdroje. Bez dohody by sankce přestaly platit v úterý 22. září.
před 23 mminutami

Rusové útočili v Záporoží. Zasáhli i vysokou školu a obchodní centrum

Rusové v noci na pondělí provedli rozsáhlý útok na Záporoží, informovala Ukrajinská státní služba pro mimořádné události (DSNS). Zranili podle ní pět lidí, požár zachvátil kromě jiného budovu vysoké školy. Agentura Ukrinform informovala také o zásahu obchodního centra a výškové budovy ve městě. Jednoho mrtvého a tři zraněné hlásí Charkovská oblast. O obětech mluví rovněž ruská Brjanská oblast.
08:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volby v Meklenbursku – Předním Pomořansku vyhrála AfD, v Berlíně zvítězila Levice

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Etiopští povstalci se spojili. Chtějí svrhnout vládu

Sedm etiopských povstaleckých skupin, které bojují proti oficiálním silám v různých částech země, oznámilo, že vytvořily alianci s cílem svrhnout vládu v Addis Abebě, kterou vede nobelista Abiy Ahmed. V nejlidnatějších státech Oromii a Amharsku už roky zuří ozbrojený konflikt. Napětí roste i v Tigraji na severu země, kde si dříve občanská válka vyžádala statisíce obětí a miliony lidí vyhnala z domovů.
před 1 hhodinou

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 2 hhodinami

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Svoboda tisku v ohrožení.“ Média žalují Trumpovu vládu kvůli akreditacím

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média, která na prezidentův krok reagují žalobou, uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Bílý dům se k situaci zatím nevyjádřil.
před 3 hhodinami

Google dostal v Irsku pokutu za údaje o poloze uživatelů

Irská komise pro ochranu dat (DPC) uložila americké společnosti Google ze skupiny Alphabet pokutu 403 milionů eur (9,8 miliardy korun) za neoprávněné nakládání s údaji o poloze uživatelů. Píše to agentura Reuters. Komise vyšetřování zahájila v únoru 2020. Google má svou evropskou centrálu právě v Irsku, což z DPC činí u tohoto nadnárodního giganta klíčového regulátora pro celou EU.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.