Německý Bundestag a Dánsko schválily Lisabonskou smlouvu

Berlín - Lisabonskou smlouvu o reformě Evropské unie dnes schválil německý Spolkový sněm. Pro ratifikaci se z 574 přítomných členů Bundestagu vyslovilo 515 poslanců, 58 zákonodárců bylo proti a jeden se hlasování zdržel. Dokument podpořily všechny frakce s výjimkou strany Levice. O smlouvě bude ještě koncem května rozhodovat horní komora -Spolková rada - a svůj podpis ještě musí připojit prezident Horst Köhler. Smlouvu také odpoledne schválil dánský parlament.

Pro přijetí smlouvy se dnes v diskusi v Bundestagu jako první vyslovila spolková kancléřka Angela Merkelová, která prohlásila, že díky Lisabonu zase bude Evropa stát na pevných nohou. Spolkový sněm má 598 členů a pro schválení dokumentu bylo zapotřebí dvoutřetinové většiny.
 
Poslanci Levice a jeden poslanec za Křesťanskosociální unii (CSU) se ale chystají smlouvu napadnout u ústavního soudu v Karlsruhe. To může pozdržet podpis prezidenta, který v případě přezkoumání smlouvy pravděpodobně vyčká na rozhodnutí soudu.

Lisabonskou smlouvu schválilo dnes i Dánsko

V jednokomorovém dánském parlamentu se dnes pro přijetí smlouvy vyslovilo 90 poslanců. Proti hlasovalo 25 zákonodárců.

Lisabonskou smlouvu před dnešním hlasováním v Dánsku a Německu zatím schválily parlamenty jedenácti zemí - Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Rumunsko, Francie, Bulharsko, Polsko, Rakousko, Británie, ve středu ji přijalo i Portugalsko. Jediná země, kde nová smlouva musí projít schválením v referendu, je Irsko. V Česku se smlouvou parlament teprve začal zabývat.

Lisabonská smlouva začne platit až po schválení ve všech 27 členských státech; představitelé unie zatím předpokládají, že to bude od 1. ledna 2009. Cílem dokumentu je účinnější fungování Evropské unie po jejím rozšíření v roce 2004 o deset nových členských států a v roce 2007 o Rumunsko a Bulharsko.
 
Lisabonská smlouva doplňuje dosavadní smlouvy o Evropské unii. Mimo jiné předpokládá snížení počtu eurokomisařů a počtu poslanců Evropského parlamentu a rovněž zavedení institutu kvalifikované většiny při rozhodování hlasováním v ministerských radách.

Vydáno pod