Německo poslalo prvním speciálním letem do Afghánistánu skupinu 125 Afghánců, kteří pobývali v zemi ilegálně. Všichni opustili Německo dobrovolně, charterový letoun přistál v Kábulu. Jde o symbolický krok Německa v současné uprchlické krizi.
Afghánci jsou po Syřanech na druhém místě v počtech běženců vstupujících do Německa. Z více než milionu uprchlíků, kteří loni přišli do Německa, jich bylo asi 428 500 ze Sýrie a zhruba 154 000 z Afghánistánu.
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že přes nejistotu v Afghánistánu je tam dost bezpečných oblastí, kam se odmítnutí žadatelé o azyl mohou vrátit. Podle kritiků ale Afghánistán bezpečnou zemí není.
Loni v říjnu oznámil německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, že německá vláda chce zásadně snížit počet afghánských žadatelů o azyl v zemi. Německo a další západní státy investují miliony dolarů rozvojové pomoci do Afghánistánu, vyslaly tam vojáky a policisty k výcviku afghánských bezpečnostních sil a afghánská vláda souhlasí s Berlínem, že by Afghánci měli zůstávat ve vlasti a pomáhat při její obnově, uvedl v říjnu de Maiziére.
Podle lednového vyjádření ministerstva Německo loni vrátilo do země původu téměř 21 000 neúspěšných žadatelů o azyl, tedy dvojnásobek oproti roku 2014. Dalších 37 000 odmítnutých přistěhovalců odjelo ze země dobrovolně, z nich tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska. Tyto balkánské země německá vláda zařadila na svůj seznam bezpečných zemí.
Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 000 lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob“ a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 000 lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.
