Členové německé sociální demokracie (SPD) ve vnitrostranickém referendu hlasují o tom, zda má jejich strana vstoupit s konzervativní unií CDU/CSU do vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou. Zhruba 463 tisíc členů SPD bude moci svůj hlas odevzdat do 2. března. Výsledek korespondenčního hlasování by měl být oznámen o dva dny později. Sociální demokraté by podle aktuálního průzkumu společnosti INSA dostali teď ve volbách méně hlasů než protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD).
Výsledek vnitrostranického referenda bude podle očekávání těsný. Pokračování velké koalice, která Německu vládne od roku 2013, prosazuje především vedení SPD kolem úřadujícího předsedy Olafa Scholze a Andrey Nahlesové, jež by měla jako řádná předsedkyně v čele strany stanout v dubnu. Nahradit by tak měla Martina Schulze, který koalici s CDU/CSU dojednal a následně z čela strany odstoupil.
- Sociální demokraté v referendu odpovídají na tuto otázku: „Má Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) uzavřít koaliční smlouvu z února 2018 vyjednanou s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a Křesťanskosociální unií (CSU)?“
Ke koaliční smlouvě, na níž se SPD a CDU/CSU dohodly 7. února, se více než 463 tisíc členů sociální demokracie může vyjádřit do 2. března. Za použití automatů, které zvládnou otevřít 20 tisíc dopisů za hodinu, začne o den později v berlínské centrále strany sčítání hlasů. Výsledek má být znám 4. března.
Kladně rozhodli sociální demokraté v obdobném referendu v roce 2013. Tehdy se pro vstup do velké koalice vyslovilo téměř 76 procent hlasujících.
Proti jsou hlavně Mladí socialisté
Nejhlasitějšími odpůrci velké koalice jsou mladí sociální demokraté. Vadí jim dojednaná smlouva, ale především způsob fungování velké koalice, která podle nich dlouhodobě není pro zemi dobrá. SPD a CDU se podle jejich názoru za poslední léta programově příliš přiblížily, takže jsou někdy stěží k rozeznání. Sociální demokracie, kterou podle nich velká koalice oslabuje, by proto měla jít do opozice a programově i personálně se obnovit.
„Angela Merkelová posunula CDU tak daleko doleva, že už se v podstatě programově překrývá se sociální demokracií, proto bylo jasné, že se nakonec dohodnou, k čemuž nakonec nyní dochází,“ okomentoval vývoj povolebních jednání v Německu v Událostech komentářích České televize německý poslanec Alternativy pro Německo Petr Bystroň.
Tváří odporu proti velké koalici se stal v posledních týdnech Kevin Kühnert, předseda Mladých socialistů, mládežnické organizace SPD. Před časem například zahájil kampaň, jejímž cílem bylo nalákat do strany co nejvíce odpůrců velké koalice. Hlasovat v referendu budou moci ti, kteří vstoupili do 6. února.
„Mladí sociální demokraté hlasovali proti velké koalici už při té minulé, v roce 2013. A jejich slova se potvrdila. Skutečně mohou říct: to, co jsme říkali v roce 2013, to nastalo. Strana se propadla o dalších pět procent ve volebních výsledcích,“ připustil Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V případě kritiků velké koalice jde podle něj o dva problémy. „Jedním je problém důvěry v CDU/CSU. Říkají, že jakkoliv dobrá smlouva o spolupráci stejně nakonec vyjde v neprospěch SPD, protože CDU/CSU jí nebude vycházet vstříc,“ vysvětluje Handl.
„Druhým problémem je otázka nedůvěry ve vedení strany, nedůvěra v to, že vedení bude skutečně prosazovat jasnou, důraznou sociálnědemokratickou politiku,“ doplnil s tím, že podle kritiků velké koalice vedení SPD „koneckonců také jde o politické posty“.
S tím souhlasí i německý novinář Armin Sandmann. „Vidím hodně funkcionářů, kteří bojují s tím, zda zůstat u funkcí, nebo odejít do opozice,“ řekl v Událostech komentářích České televize.
Podporovatelé se opírají o úspěšné vyjednávání
Příznivci vládní koalice ale podle Handla mají také pádné argumenty. „Když se podíváme na ten dohodnutý text (koaliční smlouvy), tak se dá říct, že až 70 procent jeho bodů odpovídá programově představám SPD. Takže se dá říct, že obsahově se SPD prosadila,“ uvedl Handl jeden z argumentů.
Příznivci pokračování dosavadní vlády také zdůrazňují, že sociální demokraté mají mít několik významných resortů, včetně ministerstev financí, zahraničí či práce a sociálních věcí.
Jsou si také vědomi toho, že žádná jiná většinová varianta se nerýsuje. Odmítnutí velké koalice by navíc dost možná vedlo k předčasným volbám, v nichž by sociální demokracie nejspíš znovu oslabila.
Výsledek referenda bude těsný
Hlasování, jehož výsledek je nejistý, bude mít zásadní dopad nejen na podobu německé vlády, ale i na budoucnost nejstarší německé demokratické strany, která se nachází v hluboké krizi. Jak je strana rozdělená, ukázalo už lednové hlasování jejího sjezdu, o tom, jestli koaliční rozhovory vůbec zahájit. Pro bylo tehdy jen 56 procent delegátů. U celé členské základny přitom účast na další vládě vedené Merkelovou rozhodně nemusí mít větší podporu.
Ukazují to i dosavadní cvičná hlasování některých místních buněk. V jedné s částí Osnabrücku na severozápadě Německa takové hlasování podle magazínu Spiegel skončilo v poměru devět ku devíti, mezi mladými sociálními demokraty ve Fürthu nedaleko Norimberku zase 15 ku čtyřem v neprospěch vstupu do vlády.
Pozorovatelé nicméně očekávají, že vnitrostranické hlasování nakonec koalici spíše podpoří. A to jak díky tomu, že SPD získala vlivná ministerstva, tak kvůli obavám z případných předčasných voleb. Preference strany v posledních dnech totiž výrazně klesají.
Sociální demokraty předstihla AfD
Pokud by se nyní v Německu konaly parlamentní volby, získala by sociální demokracie méně hlasů než protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD). Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který zveřejnil deník Bild. Sociální demokraté, kteří loni v září ve volbách dosáhli s 20,5 procenta hlasu nejhoršího výsledku od druhé světové války, by nyní podle průzkumu dostali ještě o pět procentních bodů méně.
Zatímco SPD by ve volbách nyní získala 15,5 procenta hlasů, protiimigrační AfD, která se loni stala třetí nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu, by podle průzkumu dostala 16 procent hlasů. Stala by se tak druhou nejsilnější parlamentní stranou.
Konzervativní unie CDU/CSU by podle průzkumu v současnosti dostala 32 procent hlasů, tedy jen o 0,9 procentního bodu méně než při hlasování loni v září. CDU/CSU by tak byla více než dvakrát silnější než socialisté.
Svobodní demokraté (FDP) by podle agentury INSA dosáhli na devět procent hlasů, Levice na 11 a Zelení na 13. FDP a Zelení, kteří loni s CDU/CSU neúspěšně jednali o vzniku koaliční vlády, si v průzkumu oproti výsledku loňských voleb vyměnili čtvrtou a šestou příčku.
Podle aktuálního průzkumu by zisky křesťanských a sociálních demokratů nestačily na sestavení velké koalice, na jejímž pokračování se strany dohodly.
